Řecká vláda kvituje novou pomoc od eurozóny, odbory chystají protesty

Řecké odbory chystají v centru Atén protesty proti úsporám /ilustrační foto/Foto: Martin Dorazín

Řecká vláda se dává do práce poté, co eurozóna schválila novou záchrannou půjčku pro předlužený stát. Podle zdrojů z řeckého ministerstva financí by měla země do 12. března dokončit pro Řecko výhodnou výměnu dluhopisů s privátními investory, která je součástí zahraniční pomoci. Řecké odbory přesto chystají na odpoledne v centru Atén další protesty proti úsporám slíbeným Bruselu za půjčky.

Řeckem se šíří optimismus, protože země se vyhnula bankrotu. Lidé si částečně oddechli, ale stále se obávají budoucnosti, protože další roky přinesou nové snížení jejich příjmů a životní úrovně. 

Vláda historický význam dohody o odepsání státního dluhu oslavuje a tvrdí, že okamžitě provede slibované reformy a škrty. Levice a komunisté dohodu kritizují. Nový program podle nich pomůže pouze bankám a zbídačí většinu společnosti. 

Řečtí ekonomové volají po nutnosti rozvoje ekonomiky a přílivu investic. 

Ministři financí eurozóny se v Bruselu dohodli, že společně s Mezinárodním měnovým fondem půjčí Řecku dalších 130 miliard eur. Soukromí investoři zároveň Řecku odpustí skoro 3 čtvrtiny z toho, co mu v minulosti půjčili. Řecký státní dluh se tak má do roku 2020 snížit na 120 a půl procenta hrubého domácího produktu. Teď přesahuje 160 procent. 

Boj s časem 

Ve Světě o osmé zdůraznila spolupracovnice Českého rozhlasu v Aténách Soňa Stamu, že řecká vláda musela především přijmout přísnou kontrolu ze strany Evropské komise a vytvoření zvláštního účtu. „Kam půjdou peníze z nového úvěru a z nich budou placeny úroky z řeckého dluhu.“ 

„Vláda bojuje s časem. Do konce měsíce musí v parlamentu odhlasovat přes stovku zákonů. Musejí je podepsat ministři a okamžitě se musejí uplatňovat. Bez toho balík v březnu nepřijde,“ připomněla Stamu. „Vláda dostala zelenou, dostala peníze, ale teď musí ukázat, že dokáže pracovat.“ 

„Dopady jsou jedním slovem katastrofální.Škrty zasáhly většinu společnosti a nejhůře to dopadá na příjmově nejslabší. Platy ve státním sektoru se snížily o 30 procent, ale největší problém má soukromý sektor, kde je nezaměstnanost 22 procent. Několikrát se zvýšily daně, stát také uvalil mimořádné daně. Samozřejmě platí stále obyčejní lidé, avšak problém je v tom, že stát nezachytil milionové daňové úniky,“ konstatovala Soňa Stamu.