Skotsko by v případě osamostatnění muselo řešit otázku měny, státního dluhu i armády
Evropa s napětím čeká, jak se Skotové vysloví v referendu. Pokud by odhlasovali svoji nezávislost na Velké Británii, musely by obě strany řešit mnoho ekonomických otázek. Rozdělení státu totiž není jednoduchou záležitostí. A to ani z ekonomického hlediska.
Na odpověď by čekaly například takové otázky, jako: Čím by se ve Skotsku platilo? Librou, novou skotskou měnou, nebo eurem? O možné měnové unii by se museli Skotové dohodnout s britskou centrální bankou. Sami by si kromě jiných institucí museli vytvořit vlastní centrální banku. A vytvořit bankovní dohled a pravidla. I tak by prý ale některé banky odešly jinam.
„Největší britská banka Royal Bank of Scotland stejně jako menší finanční ústavy naznačovala, že by raději fungovala pod křídly Bank of England. To je totiž silná centrální banka, která může daleko lépe posloužit jako věřitel poslední instance v případě problémů než nová centrální banka, která by vznikla ve Skotsku,“ všímá si ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Kromě toho Londýn je velkým bankovním centrem, se kterým se Edinburgh nemůže srovnávat. Pro hospodářství je důležitá důvěra, proto například velké banky už dopředu napěchovaly bankomaty penězi, aby nehrozil nedostatek hotovosti, pokud by lidé začali hromadně vybírat.
Britská centrální banka také zřejmě zopakuje, že zůstává věřitelem poslední instance i pro skotské banky, a to až do případného formálního rozdělení. Hodně se mluví o tom, že nezávislé Skotsko by mělo velká ložiska ropy v Severním moři. Ale i o ta by se muselo podělit s Velkou Británií. Což by mohl být oříšek.
„Jsou dva extrémní přístupy. Jeden vychází z teritoriálního hlediska a v tom případě by velkou většinu ropných ložisek získalo Skotsko. Druhý vychází z toho, že je tam nějaký společný majetek, který by se dělil v poměru k HDP, počtu obyvatel a podobně. V tom případě by podstatně větší část dostala Británie,“ říká analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Skotové v referendu rozhodnou o případném odtržení od Spojeného království
Číst článek
Pokud by Skotsko mělo k dispozici vyšší výběr daní z ropných ložisek, pak by mělo větší prostor k velkorysejší sociální podpoře, ke které inklinuje. A mohlo by si dovolit i nižší firemní daně, které by mohly lákat investory. Otázkou ovšem je, jaký rating by Skotsko získalo. Také proto, že není jisté, jak by se rozdělil státní dluh.
„Jestli ho rozdělit podle HDP Skotska a zbytku Spojeného království, nebo jestli ho rozdělit podle počtu obyvatel,“ uvažuje Václav Franče z Raiffeisenbank. A připomíná, že dělit by se zřejmě musela i obrana státu, což je hodně nákladná záležitost.
„Je snazší financovat jednu velkou armádu než dvě malé. Chránit malé Skotsko skotskou armádou by bylo dražší.“
Ať už referendum dopadne jakkoli, důvěra investorů ve Velkou Británii i ve Skotsko už je částečně narušená. Libra oslabuje a výkyvy jsou vidět i na akciích.
