Skotové a Cameron se přou o termín referenda. Ovlivní prý výsledek

Skotové chtějí rozhodovat v roce 2014Foto: Pavel Novák

Skotové a Westminster se hádají o termín referenda o nezávislosti Skotska. Skotský první ministr Alex Salmond odmítl výzvu britského premiéra Davida Camerona, aby se referendum konalo do 18 měsíců. Jak řekl Salmond v rozhovoru pro BBC, referendum se uskuteční v roce 2014, jak bylo v Edinburghu už dříve naplánováno.

„Referendum se musí konat na podzim 2014. Je to kvůli tomu, že to bude nejdůležitější rozhodnutí Skotů za posledních 300 let a je nutné se na to důkladně přichystat, debatovat o tom podrobně,“ říká Alex Salmond. 

Skotská národní strana má oddělení Skotska od Spojeného království dlouhodobě v programu, stejně jako referendum do konce volebního období, který nastane v roce 2015. 

„Vláda Davida Camerona se teď snaží vzít iniciativu na sebe a chce referendum uspíšit v očekávání, že čím dříve by se konalo, tím je menší šance, že dopadne pro nezávislost Skotska pozitivně,“ vysvětluje politolog Tomáš Lebeda, který před lety pracoval pro Skotskou národní stranu. 

Alex Salmond se o vměšování londýnské vlády do skotských záležitostí zmínil i v rozhovoru pro BBC: „Musíme odolat snahám vměšovat se do záležitostí skotské demokracie. Nechme rozhodování o Skotsku na skotském parlamentu a na Skotech samých.“ 

Lebeda připouští i variantu, že by Salmond uspořádal referendum v roce 2014, ačkoli by jeho výsledek nebyl právně závazný. 

„Nedovedu si představit, že by přistoupili na to, aby podobu referenda, čas vypsání a tak dále, diktoval Westminster. To je pro ně těžko přijatelné nejen symbolicky, ale i z praktického hlediska, protože ten, kdo referendum pořádá a zadává otázky, má ohromnou výhodu,“ dodává na adresu Skotů. 

Ústřední vláda v Londýně říká, že referendum bude závazné jen s jejím souhlasem. „Nejsem specialista na ústavní právo ve Velké Británii, ale vzhledem k tomu, že Británie nemá jednotný ústavní psaný text – ústavu tvoří celá řada dokumentů, od historických až po současné zákony, tradice a zvyky, je velmi těžké zvenku říci, jak přesně by to mělo být,“ upozorňuje Lebeda.
 

Spor může skončit u Nejvyššího soudu 

Referend se uskutečnilo v Británii velmi málo a jen dvě se týkala regionů – první na konci 70. let ve Skotsku a ve Walesu. Obě se vyslovila pozitivně ke vzniku autonomních parlamentů, ale nebyla akceptována. Nesplnila totiž předem danou podmínku Westminsteru, že se bude účastnit alespoň 40 procent celého elektorátu. V roce 1997 pak už ta referenda úspěšná byla. 

„Ani teď není problém, kdo referendum vyhlásí, kdo naformuluje otázky, ale půjde o to, jak se k tomu postaví Westminster a jestli výsledek uzná. Zda, když bude případě kladného výsledku velký tlak, jim nic jiného nezbude, a nebo zda si budou moci z nějakých důvodů referendům neuznat,“ uvažuje Lebeda. 

Pravděpodobně by se pak spor dostal k britskému Nejvyššímu soudu, ale i zde je výsledek těžko anticipovatelný, protože Nejvyšší soud je velmi mladá instituce a zkušeností z minulosti je velmi málo.