Protiruské sankce rozdělují představitele Slovenska, Kiska je podporuje, Fico je proti
Slovensko se v posledních týdnech pasovalo do role ochránce Ruska v Evropské unii. Premiér Robert Fico například odmítá ekonomické sankce vůči Moskvě. Nový prezident Andrej Kiska, který jede na samit NATO do Walesu, je zastáncem tvrdší politiky.
Zatímco většina evropských politiků schvaluje nové sankce vůči Rusku, slovenský premiér Robert Fico je proti. „Nevíme, jaký dopad měly dosavadní sankce na EU, Ukrajinu a Rusko a už je tady další vlna sankcí,“ říká.
Moskva tak našla ve slovenském předsedovi vlády výrazného spojence. Slovenský postoj ale není jednotný. Vzdálenost mezi prezidentským palácem a úřadem vlády je v centru Bratislavy sice jen pár set metrů, názorově jsou si ale oba úřady hodně vzdálené.
Prezident Andrej Kiska je totiž vůči Rusku mnohem přísnější než premiér: „Je sice potřebná komunikace, ale taky je důležité ukazovat jasné kroky, když komunikace selhává a nezabírá. A je důležité, abychom se pokusili mluvit jedním hlasem.“
Jenomže zahraniční politiku ovlivňuje a určuje na Slovensku především premiér Fico. Východní hranici posilovat nepotřebuje, jednotky Severoatlantické aliance na svém území také nechce. A když na to přijde, nebál by se ani případného vetování sankcí.
„Ve jménu vlády Slovenské republiky si vyhrazuji právo odmítnout sankce, které by poškozovaly zájmy Slovenska,“ naznačuje.
Fico a Sobotka
Slovenský premiér tak vyjadřuje podobný postoj jako český předseda vlády Bohuslav Sobotka, který se také obává hospodářského dopadu nových sankcí. Alexander Duleba, ředitel Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, postoj obou politiků charakterizuje takto:
„Elity, které máme, zcela nerozumí tomu, co je to stát a státní zájem. Na zahraniční agendu se dívají jen jako na záležitost byznysu, na počet pracovních míst. Ale to je velký omyl. Vztahy s Ruskem poté, co se stalo na Ukrajině, se už nevrátí do takového stavu, jaký by si naši pragmatičtí premiéři přáli.“