Současnou situaci Ruska vyprovokovaly vnější faktory, prohlásil Putin
Současná hospodářská situace Ruska byla vyprovokována „vnějšími faktory“. Na dnešní výroční tiskové konferenci v Moskvě to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Neřekl však, zda jsou za ekonomickými dopady západní sankce. Centrální banka podle něj již učinila adekvátní opatření a Rusko má dostatečné devizové zásoby, které však bude využívat rozumně.
Šéf Kremlu zdůraznil, že již jsou vypracovány plány, které na konkrétní hospodářské potíže reagují.
Hospodářství země se prý problémům přizpůsobí a ekonomika znovu začne růst. Za důležité nyní považuje to, aby centrální banka pokračovala ve zvyšování hodnoty rublu.
Projev Vladimira Putina hodnotí zahraniční zpravodaj ČRo Martin Dorazín a komentátor ČRo Libor Dvořák
Připomněl mimo jiné, že ústřední finanční ústav země kvůli tomu zvýšil úrokové sazby na 17 procent. S kroky vlády a centrální banky je spokojený a o žádných personálních změnách v tuto chvíli neuvažuje. V této souvislosti dodal, že takto vysoké sazby nebudou v platnosti po celou dobu krize.
„Současná situace může trvat zhruba dva roky. Ale ne nutně. Může se to zlepšit mnohem dřív. Může to být lepší už v prvním čtvrtletí, v polovině příštího roku nebo na jeho konci. To vám přesně nikdo neřekne,“ prohlásil Putin.
„Politiku vlády i centrální banky celkově považuji za správnou. Máme veškeré důvody domnívat se, že udržíme makroekonomickou stabilitu a vyřešíme i sociální úkoly,“ dodal.
Putinovo vystoupení komentuje ruský historik Alexej Kelin, který v české vládní Radě pro národnostní menšiny zastupuje Rusy žijící v Česku
Podle ruského historika Alexeje Kelina, který v české vládní Radě pro národnostní menšiny zastupuje Rusy žijící v Česku, Putinovo vystoupení ničím nepřekvapilo. „Žádný zázrak nenastal, tudíž lidé v panice pokračují, dál obléhají bankomaty, vyměňují peníze a kupují všechno, co se ještě koupit dá,“ okomentoval.
Razantní pokles hodnoty rublu v tomto týdnu oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.
Za nynějšími problémy stojí mimo jiné klesající ceny ropy, což Putin dnes rovněž zmínil.
Putin: Opět rostou zdi
Další část konference ruský prezident věnoval zahraniční politice. Na hranicích Západu a Ruska podle Putina opět rostou zdi. Západní partneři prý zatím nerespektují ruské výzvy na budování společného prostoru a neustále se snaží potlačovat nezávislost Ruska.
Putin také řekl, že je Rusko odhodlané bránit své národní zájmy více. Spojené státy prý pro něj představují hrozbu: „Není to odplata za Krym. Trestají nás za naše oprávněné přání chránit bezpečnost našeho národa, civilizace a státu.“
Odpovědím na některé otázky se ruský prezident vyhnul. Například na otázku novináře ukrajinské agentury Unijan, který se ho ptal, kolik má Rusko na Ukrajině vojáků a zbraní a jaký je jeho postoj, řekl pouze, že na Ukrajině působí ruští vojáci, a to prý nikoli coby žoldnéři za peníze. Jsou to podle něj lidé, kteří poslechli hlas svého srdce a odjeli pomáhat svým krajanům. O počtech se nezmínil.
Rusové ztrácejí zájem o cestování. Může za to výrazný propad rublu
Číst článek
Zopakoval pak svoji starou tezi, že na Ukrajině nejde o žádný demokratický vývoj, ale o státní ozbrojený převrat, který byl podporovaný ze Západu a pak se spor s východní Ukrajinou snažil řešit zprvu násilím a nyní hospodářskou blokádou. To podle Putina k výsledku nepovede, doufá však, že se situaci podaří vyřešit politickými prostředky a dialogem.
Rusko s tím podle Putina přirozeně nemůže souhlasit, protože lidé mají právo na určení svého vlastního osudu. Tím měl na mysli útvar Novorusko, tedy Doněckou a Luhanskou oblast.
Prohlásil však také, že by měl být zachován jednotný politický postoj Ukrajiny. To jinými slovy znamená, že Rusko nyní nebude usilovat o připojení povstaleckých území, jako tomu bylo v případě Krymu.