Tisíce běženců v táboře Idomeni se nevzdaly naděje, že se dostanou dál do Evropy
Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem už sice vstoupila v platnost, v Řecku je ale pořád na 50 tisíc utečenců, kteří nevědí, co s nimi bude dál. Dohoda o navracení uprchlíků do Turecka se na ně nevztahuje, pokračovat na západ přes uzavřené balkánské hranice ale nemohou. Přes 10 tisíc z nich přesto stále čeká v nuzných podmínkách improvizovaného tábora Idomeni u makedonské hranice. Doufají, že budou přeci jen smět pokračovat dál.
„Pocházím z malého městečka nedaleko Homsu. Ze Sýrie jsme odešli asi před třemi měsíci. Všude kolem byla vidět jen smrt, nikdy jsem nic podobného nezažil,“ vypráví 23letý Muhamad nad šálkem horkého čaje, který mu právě podala manželka.
Sedíme na poli vedle jejich malého stanu a Muhamadovi rodiče se během našeho rozhovoru snaží zabavit jeho malého bratra.
23letý syrský uprchlík Muhamad uvízl cestou do Evropy na řecko-makedonské hranici. Zpovídala ho Tea Parkanová ze zahraniční redakce
„Nějakou dobu byla situace v našem městě stabilní. Pak se ale islamisté probili přes Svobodnou armádu. Do města vtrhly Asadovy jednotky a pak i oni. Nevím - zdá se mi, že nějak spolupracují. Každopádně všichni potom začali utíkat. Bylo to jako evakuace,“ vzpomíná Muhamad.
Utéct do Evropy byla pro Muhamada až třetí možnost. Nakonec ale dospěl k názoru, že právě na starém kontinentě má nejlepší šanci dostudovat a zabezpečit rodinu.
„Doufal jsem, že budeme moct odejít do jiné arabské země, jenže nás žádná nechce přijmout. Snad jen Jordánsko, ale ani tam není situace dobrá. Chvíli jsem myslel, že zůstaneme v Turecku, jenže je velmi těžké tam žít. Mám tam příbuzné, a dokonce i oni teď zvažují, že odejdou jinam,“ říká Muhamad a pokračuje:
„Proto jsem se rozhodl, že budu pokračovat v cestě - asi do Německa. Vypadá to jako nejlepší volba a já chci pro svou rodinu to nejlepší.“
Do Řecka dorazili další uprchlíci. I úředníci, kteří mají pomáhat s vracením migrantů
Číst článek
Jedním dechem ale dodává, že v Evropě nechce zůstat natrvalo. „Až válka skončí, určitě se vrátíme, i když vím, že podmínky v Sýrii budou mnohem horší než v Evropě. Vrátím se tam, i kdybych měl žít ve stanu jako teď tady. Chci pomoct znovu vybudovat svoje město.“
Syřané, kteří se vydali na cestu do Evropy, hledají podle Muhamada hlavně bezpečí a možnost vést normální život. Právě tohle uprchlíkům nabídlo Německo. Muhamad ale tvrdí, že konečným cílem jeho cesty může být kterákoliv jiná bezpečná země, která mu umožní dostudovat vysokou školu a kde bude moci jeho rodina v klidu žít.
