Jít na pomoc Československu v srpnu 68 chtěly tisíce Jugoslávců
Dvě stě tisíc dobrovolníků z bývalé Jugoslávie bylo připraveno přijít na pomoc Československu proti sovětské intervenci. A Srbsko i ostatní dnes už bývalé jugoslávské republiky tehdy doslova otevřely náruč našim turistům, které události v Praze před 41 lety překvapily.
Titova Jugoslávie tehdy poskytovala Československu velkou morální podporu a Srbové a vůbec všichni obyvatelé Jugoslávie stáli na naší straně. Ale šlo o daleko víc.
"Hlásil se obrovský počet dobrovolníků na obranu Československa. A měli na mysli i možnost, že Jugoslávie může být další na řadě," řekl pro Český rozhlas 77letý profesor filozofie Svetozar Stojanovič, člen poradní komise současného ministra zahraničí a srbské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
"Jugoslávie totiž už jednou předtím byla na denním pořádku pro intervenci, ale Stalin od toho nakonec ustoupil právě proto, že se obával právě dobrovolníků a co dokáží, když je jejich země v ohrožení. Hodně lidí také vzpomínalo, že i jugoslávští vojáci tehdy byli v bojové pohotovosti."
Profesor Stojanovič je přímým pamětníkem a také aktérem té doby, úzce spolupracoval mimo jiné se Zdeňkem Mlynářem, jedním z vedení pražského Jara. Připomíná dobu, kdy se lidé od nás setkali v Jugoslávii s pomocí: "Lidé u nás, jakmile se dozvěděli o vpádu vojsk, spontánně pomáhali Čechům a Slovákům, kteří tu byli ve velkém počtu na dovolené - u moře, na horách, jako turisté, spousta si je vzala k sobě domů a chovali se k nim jako k příbuzným."
Reportáž Jaromíra Janeva o postoji Jugoslávie k okupaci Československa v roce 1968
Dříve Jugoslávci a dnes příslušníci národů bývalé Jugoslávie měly vždy pro Čechy otevřené srdce.Milovali české spisovatele, od Hrabala po Kunderu a byli stále otevření podnětům, které z české literatury přicházely . Překládali i díla českých disidentů a pomáhali jim. Jsou také vděční, že se na tyto stránky naší společné historie nezapomnělo.
