Mont Blanc měří podle nejnovějších údajů 4810,45 metru

Podle nového měření má nejvyšší bod alpského pohoří a západní Evropy - ledová špička Mont Blancu 4810 metrů a 45 centimetrů. Štít se přeměřuje každé dva roky, vzhledem ke změnám v ledovém příkrovu na vrcholku. Letos má o 45 centimetrů míň než předloni.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mont Blanc

Mont Blanc | Foto: Jan Rosenauer

Podle expertů úbytek půl metru v ledovém příkrovu hory, které se přezdívá "střecha Evropy", není nijak významný, ani klimatologicky. Skalnatý vrchol Mont Blancu zůstává neměnný - 4 792 metrů.

V současné době se nadmořské výšky a současně i poloha velehor určují moderními metodami GPS. "Měření se provádí tak, že se na geodetický bod, který je umístěn na vrcholu hory umístí GPS přijímač, který na základě příjmu signálu z družice určí svoji polohu a nadmořskou výšku s přesností na centimetry, případně na milimetry," řekl v Radiofóru ing. Miroslav Čábelka z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie pražské přírodovědecké fakulty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mont Blanc měří podle nejnovějších údajů 4810,45 metru, tedy o 45 centimetrů méně než v roce 2007. Téma pro ing. Miroslava Čábelku z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Radiofóru.

Měření podle něj probíhají kontinuálně po dobu 24 hodin a více, protože velkou roli na přesnost určení nadmořské výšky hraje také konstelace družic nad obzorem.

Údaj je podle Čábelky důležitý pro studium různých geodynamických, geomorfologických jevů. "Například pro monitorování sesuvů půdy nebo pro monitorování tektonické činnosti a s tím souvisejících předpovědí zemětřesení nebo sopečné činnosti. Také je to důležitý údaj pro sledování tání ledovců," dodal.

V současné době je celý svět zmapován pomocí metod dálkového průzkumu země. "Kde je vytvořen výškový digitální model terénu, ze kterého lze odečíst nadmořskou výšku jakéhokoliv místa na zeměkouli," vysvětlil Miroslav Čábelka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Katarína Brezovská, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme