V Kosovu na basketu: Usmiřování s míčem v ruce
Kosovská Mitrovica - Je neděle krátce po třetí hodině odpoledne a ve sportovní hale kousek od mostu přes řeku Ibar běží 5. minuta superligového basketbalového utkání mezi kosovskými Srby a Albánci.
Pod košem proti sobě stojí srbský mančaft KK Bambi ze severní části Kosovské Mitrovice a albánský tým KB Drita z Gjilanu na jihovýchodě země. Zápas sleduje několik desítek lidí, na klidný průběh dohlížejí tři policisté. Divácký zážitek kazí jen chlad a nevábně vyhlížející sedačky na tribuně.
"Bambi hraje v kosovské basketbalové superlize už tři roky. K žádným problémům nedochází, hrají se všemi superligovými týmy v Kosovu," říká kosovský novinář Fatmir Beka, který ze zápasu píše reportáž pro pondělní vydání.
Ač se leckdo v Evropě i ve světě domnívá, že soužití dvou válkou rozdělených národů není vůbec možné, ve skutečnosti se život v Kosovu 10 let po válce i přes občasné rozmíšky vrací víceméně k normálu. Nenávist pomalu vyprchává a lidem zůstávají obyčejné starosti.
Kosovský Albánec Azem Thaçi z Prištiny žil 12 let v České republice. Ze severních Čech si přivezl manželku, s níž má dvě malé děti. Sám říká, že v Kosovu lidé řeší jiné věci, než jsou válečné křivdy. Podle něho je třeba něco udělat například se stavem dopravní infrastruktury a přeplněnými školami. "Každým dnem se situace zlepšuje, protože zákony už začaly platit i u nás. To tu dřív nebylo," pochvaluje si.
V oblasti okolo vesnice Babin Most ve středním Kosovu, kde má Thaçi zemědělské pozemky, zná téměř každého Srba. S některými se i přátelí. "Soužití s nimi je super. Já vlastním pozemky uprostřed dvou srbských vesnic a nemám se Srby žádný problém. Všechno je to jen politika," je přesvědčený Azem Thaçi.
Zatímco mladší ročníky dnes spolu hrají basketbal, někteří starší lidé stále vyjadřují jisté obavy. "Dole za mostem se necítím bezpečně," říká jednasedmdesátiletý kosovský Srb Svetislav Danić, obchodník ze severní poloviny Kosovské Mitrovice.
Danić prožil větší část svého života shodou okolností právě v obci Babin Most, kde stále stojí jeho rodný dům. "Rád bych se vrátil, ale zatím ne. Nevím, jaká bude situace," říká majitel obchodu s domácími potřebami.
Cestu, jak vybřednout z tohoto dilematu pomáhá vytyčit Azem Thaçi. "Z mojí rodiny zabili za války pět lidí. Ale to je minulost. Musíme se vždy dívat dopředu, abychom se dostali někam dál," přeje si.
Potlačit extremistické skupiny na obou stranách a definitivně se tak oprostit od předsudků a v mnohých zakořeněné averzi vůči opačnému etniku může až generace, která proti sobě dnes nastoupila v basketbalových dresech.
Po necelých dvou hodinách, v 16:50 zazní závěrečný akustický signál a zápas končí výsledkem 90:73, vyhrává KK Bambi. Bez velkých emocí, fyzických inzultací, výhrůžek a politických proklamací. Jednoduše skončil další obyčejný sportovní zápas.