Barack Obama převzal Nobelovu cenu za mír pro letošní rok
Americký prezident Barack Obama si na radnici v norském Oslo převzal Nobelovu cenu za mír. Získal zlatou medaili, diplom a odměnu v přepočtu asi 25 milionů korun. Jména všech dvanácti laureátů výbor slavnostně vyhlásil už v říjnu, ale předávají se tradičně v den výročí úmrtí zakladatele jedné z nejprestižnějších světových poct Alfreda Nobela.
Ve srovnání s předchozími roky je letošní ročník výjimečný. Mezi dvanácti letošními laureáty je totiž celkem pět žen, což je v historii Nobelových cen ještě nikdy nevídaný jev. Žena byla letos oceněna dokonce i v tak mužsky dominantní disciplíně jako ekonomie - šestasedmdesátiletá Američanka Elinor Ostromová je dokonce historicky vůbec první vybranou ekonomkou.
Celosvětové ekonomické krizi se letos nevyhnula ani Nadace Alfreda Nobela. Hodnota jejího kapitálu, z něhož jsou čerství laureáti odměňováni, poklesla za uplynulý rok o plných devatenáct procent.
'Mír jsou lidská práva'
Po převzetí Nobelovy ceny za mír Obama řekl, že opravdový mír vyžaduje dodržování lidských práv a znamená také ekonomické příležitosti pro jednotlivce. Vyžaduje rovněž sankce proti režimům, které porušují mezinárodní dohody.
Prezident Obama se zařadil mezi čtyři své předchůdce, kteří obdrželi Nobelovu cenu za mír: "Přijímám tuto cenu s velkým vděkem a pokorou. Nejsme zajatci naší víry, naše úsilí má smysl a dává směr historii. A přesto musím přiznat značnou rozporuplnost, kterou vaše velkorysé rozhodnutí vyvolalo. A to z části proto, že jsem teprve na začátku své práce na světové scéně. Ve srovnání s některými velikány historie, kteří stejné ocenění dostali, jako byl Schweizer, King, Marshall nebo Mandela jsem udělal dosud jen velmi málo."
Zasloužil si Barack Obama Nobelovu cenu míru? Diskutují Roman Joch, ředitel Občanského institutu, a Petr Drulák, Ústav mezinárodních vztahů
Prezident USA dostal v Norsku i otázky na jiná témata. Na dotaz, zda červenec 2011 považuje za reálný termín odchodu amerických jednotek z Afghánistánu, řekl:
Spolupracovník Českého rozhlasu ve Skandinávii Tomáš Sniegoň popisuje slavnostní ceremoniál udělování Nobelovy ceny za mír Baracku Obamovi
"Já o tom nepochybuji. Věřím, že naše strategie je správná, že dokážeme vytvořit fungující afghánské úřady ochránit tamní obyvatele a odzbrojit Taliban do té míry, abychom v červenci 2011 mohli předat odpovědnost Afgháncům a afghánským ozbrojeným složkám," vyslovil své přesvědčení americký prezident.
Obama současně zdůraznil, že tímto krokem ale nekončí závazek Spojených států dál spolupracovat s Afghánci při zajišťování tamní bezpečnosti.
Hodnocení se různí
Podle Romana Jocha, ředitele Občanského institutu,je udělení ceny Obamovi blamáží norského Nobelova výboru.
"Myslím, že jeho zahraniční politika není tak úspěšná - jednak rozhodl o zrušení protiraketové obrany u nás a v Polsku výměnou za to, že Rusko zatlačí na Írán a tím dosáhne jaderného odzbrojení Íránu. Rusko to odmítlo tlačit na Írán, není to nyní cesta k míru , ale ke konfliktu. Za druhé příliš dlouho váhal s vysláním dalších jednotek do Afghánistánu," řekl Joch v pořadu Radiofórum.
Zahraniční politika Obamy sice podle Jocha používá vzletnou rétoriku a její záměry jsou dobré a ušlechtilé, ale praktických výsledků, které by učinily svět bezpečnějším nebo svobodnějším, nedosáhla. "Zatím ničeho nedosáhl, dostal ji jen jako inspiraci pro to, co možná ještě udělá. Udělení bylo naprosto předčasné," prohlásil Joch.
Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, je poněkud jiného názoru. "Blamáž to není. Vyvolává to diskusi, ale to není neobvyklé. Nobelovu cenu míru dostaly i mnohem kontroverznější osobnosti - Arafat, Al Gore, Kissinger... Hodnotit úspěšnost zahraniční politiky Obamy je předčasné. On má nastartováno na velmi ambiciózní program, který teprve začíná," řekl Drulák.
