Klimatickou konferenci v Kodani přerušil protest rozvojových zemí
Mezinárodní rozhovory o klimatu v Kodani na několik hodin utichly při protestu rozvojových zemí, vedených africkými státy. Požadují od bohatých zemí závazky většího snížení produkce skleníkových plynů. To je současně cílem kodaňského summitu - stát se nástupcem kjótského protokolu o omezování škodlivých emisí oxidu uhličitého.
V Kodani se tak vyjevily dlouhodobé rozpory mezi bohatými a chudými státy. Rozvojové země požadují od těch vyspělých peněžní pomoc, aby zvládaly snižování emisí škodlivin do ovzduší. Jednání jsou plánovaná do pátku. Afrika odmítla, že by šlo o zbytečné obstrukce. Tvrdí, že nejde jinak protestovat proti údajné snaze obejít nejchudší země.
Český ministr životního prostředí Jan Dusík mluvil v Radiofóru Českého rozhlasu 1 o napětí na kodaňské klimatické konferenci
Kjótský protokol je dosud jedinou mezinárodní dohodou, která bohaté státy zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Vyprší ale v roce 2012 a v Kodani se má dojednat, jak postupovat dál. Evropská unie chce zcela novou zastřešující dohodu, do které budou i Spojené státy americké, které Kjóto neratifikovaly.
Rozvojové státy chtějí protokol zachovat, prodloužit na další období a zpřísnit emisní limity pro bohaté země. Bojí se totiž, že teď ani příští rok se žádné závazné dohody nedosáhne.
Katastrofální důsledky globálního oteplování, které podle převládajícího vědeckého názoru způsobuje člověk vypouštěním skleníkových plynů, a které ohrožují hlavně chudé země, by se tak ještě prohloubily.
Český ministr životního prostředí Jan Dusík, který je účastníkem kodaňské konference, označil protest rozvojových zemí jen za vymezování pozic na vyjednávacím poli, takže je optimistou, že jednání budou pokračovat.
"Existuje obecné předsvědčení, že pokud by tento dánský summit nedohodl alespoň rámcově další režim, byla by to na dlouho promarněná příležitost. Čas, kdy změně klimatu nebudeme moci úspěšně čelit, ubíhá," varoval v Radiofóru český ministr.
Británie varuje před okyselováním mořské vody
Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Bedřich Moldan ve vysílání Rádia Česko o okyselování oceánů
Britský ministr životního prostředí Hilary Benn chtěl podle původního programu varovat před okyselováním oceánů. Okyselování mořské vody se totiž může stát vážnou hrozbou pro mořský život a také pro dodávky potravin pro velké množství lidí, kteří jsou na mořském životě závislí.
Chemické složení oceánů se mění, protože mořská voda absorbuje oxid uhličitý ze vzduchu. Je to jeden z velkých dopadů zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého na životní prostředí, ačkoli se o něm doposud mnoho nemluví, a to ani na konferenci v Kodani.
Až padesát procent oxidu uhličitého uvolněného z fosilních paliv během minulých dvou set let bylo absorbováno světovými oceány, což snížilo hodnotu Ph mořské vody o 0,1 bodu na škále kyselosti a zásaditosti. Mořská voda je přirozeně mírně zásaditá. Má pH okolo 8,2 bodu.
Podle Předpovědi Mezivládního panelu klimatické změně se Ph oceánu během 21 století sníží o přibližně 0,14 až 0,35 bodu. To údajně závažně ovlivní život v mořích, mimo jiné také počet ryb v nich žijících, a na rybolovu a rybách jako základní potravině jsou zase závislé miliony lidí.
Moldan: Okyselení oceánů je zatím malé, ale musíme dávat pozor
Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Bedřich Moldan vysvětlil, proč se doposud tomuto doprovodnému jevu globálního oteplování upírala pozornost: Protože jsou tyto změny poměrně malé.
Ve vysílání Rádia Česko současně upozornil, že jev se bude zvětšovat, takže jsou s tím spojené velké obavy. Za nejvážnější hrozbu Bedřich Moldan označil zmenšenou absorpční schopnost oceánů. Dosud dokázaly absorbovat přes padesát procent emisí, vyprodukovaných lidmi. Jestliže se ale mořská voda okyseluje, její absorpční schopnost klesá.
Okyselování oceánů se má věnovat chystaný Evropský projekt pro okyselování oceánů (EPOCA), čtyřletá iniciativa, která má evropský rozpočet stát 16 milionů rur.
"Okyselování má dva velké důsledky. První je, že se změní poměry v obrovském oceánu, tedy podmínky pro živé organizmy počínaje planktonem před nejrůznější drobné organizmy až po ryby. Největší obava je o organizmy, kteří mají skořápky z uhličitanu vápenatého, které budou tímto jevem negativně ovlivněny," řekl ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK, který byl také hostem Dvaceti minut Radiožurnálu.
Česko by mohlo zaplatit navíc až několik miliard korun na boj s emisemi. Evropská unie totiž uvažuje, že se zaváže snížit produkci skleníkových plynů do roku 2020 o třicet procent. Dosud plánovala dvacetiprocentní snížení. Jak v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu řekl senátor Bedřich Moldan (ODS), je také přesvědčený, že Česko by mělo zvýšit finanční pomoc rozvojovým zemím na boj se skleníkovými plyny. Jak známo, Česká republika slíbila prozatím 300 milionů korun.
