Británii čekají napínavější volby, než se původně zdálo
Přesně za šest týdnů by měl být znám vítěz nadcházejících britských parlamentních voleb. A jestliže se ještě před několika týdny zdálo, že třináctiletá vláda Labouristické strany se blíží nenávratně ke konci, poslední průzkumy slibují nečekané drama. Ať už však vyhraje volby kdokoliv, bude muset řešit schodek britských veřejných financí, který činí 12 procent hrubého domácího produktu.
“Británie se postupně stává běžnou evropskou liberální demokracií, která má šest nebo sedm politických stran, poměrný volební systém a obvykle má také koaliční vlády,” přesvědčuje asi stovku zahraničních korespondentů v Londýně Patrick Dunleavy, profesor politických věd na prestižní London School of Economics.
Předvolební situací ve Velké Británii se zabýval spolupracovník Rádia Česko Ivan Kytka
Někteří znejistí. Mají Británii spojenou se systémem dvou silných politických stran, Labour a Tories, které se při většinovém volebním systému střídají téměř pravidelně u moci.
Jenže profesor Dunleavy dobře ví, o čem mluví. Má za sebou slušnou akademickou kariéru a těší se takové pověsti, že ho vládní komise pro přípravu změny volebního systému v Británii přizvala ke spolupráci.
Jisté poevropštění britské politiky souvisí podle něj s tím, že při hlasování do Evropského parlamentu a v zemských volbách ve Skotsku, Walesu a v Severním Irsku si Britové vyzkoušeli systém poměrného zastoupení, který dává šanci většímu počtu politických stran, a našli v něm zalíbení.
Průzkum předpovídá remízu
Tým politologů z London School of Economics vyhodnocuje v těchto týdnech nepřeberné množství průzkumů veřejného mínění a někdy protichůdné trendy voličských preferencí dokáže se znalostí volební krajiny a voličské psýchy přepočíst na počet volebních křesel.
“Na základě našeho průzkumu jsme udělali vlastní předpověď získaných křesel a tady je výsledek: naprosto stejný počet - konzervativci 281 křesel, labouristé 281 křesel,” říká Patrick Dunleavy.
Parlament, z kterého by vzešla menšinová vláda, dává bezpočet matematických permutací dalšího uspořádání. A také jednu jistotu - ztíží hlavní úkol příští vlády, která vzejde z voleb, totiž redukci rozpočtového deficitu, bez kterého hrozí Británii dlouhodobě ztráta důvěry mezinárodních věřitelů. Současný schodek dosahuje 12 procent HDP.
“Nemůžete trvale utrácet 48 procent hrubého domácího produktu na veřejné výdaje a mít přitom jen pětatřicetiprocentní daňové zatížení,” říká profesor Tony Travers a dodává, že britští voliči nechtějí v této chvíli slyšet ani o snižování výdajů nebo o zvyšování daní.
“Konzervativci chtěli začít s redukcí schodku státních financí, pokud vyhrají volby, už od letošního roku. Labouristé a liberální demokraté až do let 2011 a 2012, kdy by se Británie měla vrátit k více než tříprocentním růstu. A právě v tu chvíli začali konzervativci ztrácet v průzkumech, z původních 42 procent poklesla na současných 37 procent,” upozorňuje Tony Travers.
Na peníze si sáhnou státní zaměstnanci a bohatí
Po přednášce se ptám profesora Traverse, zda budou mít vítězové příštích voleb v Británii, ať už vyhraje kterákoliv strana, odvahu sáhnout na poměrně štědrý systém sociálních dávek a příspěvků.
“Pokud vůbec dojde k nějakému snížení státem garantovaných dávek, pak k tomu dojde tak, že o ně přijdou lidé s vyššími příjmy. Nedokáži si představit, že by si jakákoliv vláda dovolila sáhnout na podporu v nezaměstnanosti nebo penze. Ale je docela možné, že o celoplošné rodičovské příspěvky přijdou rodiče s příjmy, řekněme, nad čtyřicet tisíc liber ročně,” odpovídá profesor Travers.
Zdá se tedy, že ať už budou patřit klíče od brány Downing Street za šest týdnů komukoliv, bude spoléhat spíše na podstatný růst ekonimiky a výběru daní než na nějaké dramatické škrty.
Nicméně pokud se někteří Britové musí cítit ohlašovaným šetřením ohroženi, pak to jsou současní státní zaměstnanci. Za 13 let labouristické vlády se jejich počet rozrostl na půl miliónu a není náhodou, že jedna z prvních dírek při pomysleném utahování opasku bude zřejmě patřit právě jim.
“Samozřejmě, lidé dobře vědí, že pokud konzervativci vyhrají příští volby, tak zmrazí mzdy všem zaměstnancům státní správy s platem nad 18.000 liber. A není vyloučené, že pokud vyhrají volby labouristé, tak udělají to samé,” říká předseda Odborového svazu státních zaměstnanců Jonathan Baume.
Pokud bychom srovnat podobné opatření příští české vlády, musela by zmrazit platy všech zaměstnanců veřejné správy s platy v přepočtu nad 24.000 Kč měsíčně.
Další náznak toho, jak bude příští britská vláda šetřit, zazněl už ve středečním návrhu státního rozpočtu - labouristé chtějí přesunout 15.000 pracovních míst ve státní správě z Londýna do menších měst, kde jsou také menší platy.
Zasáhnout může královna
Ať už se volební strategie obou hlavních soupeřů bude v příštích týdnech vyvíjet jakkoliv, jedno je jisté: Británii čekají začátkem května mnohem zajímavější a napínavější volby, než se ještě počátkem letošního roku zdálo.
O volební průzkumy London School od Economics se dost možná zajímá letos mnohem více také britská královna Alžběta II. Pokud se totiž politici nebudou schopni dohodnout na menšinové nebo koaliční vládě, bude muset do jednání zasáhnout ona sama a oprášit déle než třicet let starý protokol. Poslední menšinovou vládu měla totiž britská vláda na jaře roku 1979.
