Školné na státních univerzitách není v Evropě obvyklé

Česko zřejmě čeká zavedení školného na vysokých školách. Alespoň se na něm dohodli vyjednavači chystané vládní koalice. Sousední Slovensko bylo k zavedení školného blízko v roce 2004. Tehdejší plán pravicové vlády ale neprošel parlamentem. A ani nová pravicová koalice, která se rodí v Bratislavě, se školné oprášit nechystá. Podobně jsou na tom další evropské státy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni | Foto: Tomáš Adamec

Až 22 tisíc slovenských korun za rok vyměřoval slovenským vysokoškolákům plán školného z roku 2004. I když se nakonec neuskutečnil, studenti už proti němu chystali protesty.

Slovenští politici si to pamatují. Pro předcházející vládu Roberta Fica bylo školné zakázaným slovem. I přes oficiální premiérova ujištění o zárukách bezplatného školství ale studentům v tichosti narůstaly poplatky za studium. Tedy ne oficiální školné, ale například nespravedlivě vyměřené poplatky za překročení maximální povolené délky studia.

Navázat na šest let staré plány školného z časů Dzurindovy vlády se nechystá ani pravicová koalice, která zřejmě sestaví novou slovenskou vládu.

Pravděpodobná šéfka kabinetu Iveta Radičová se už nechala slyšet, že zavedení školného neplánuje. Přesto si chce na vysoké školy posvítit, prozkoumat jejich úroveň a systém, jakým se udělují vysokým školám akreditace.

Ovšem, pokud se školné zavede v Česku, z českých vysokých škol by mohla odejít řada slovenských studentů. Nejsnazší by pro ně byl návrat na Slovensko. Zvýšený nápor studentů na slovenské univerzity by mohl přinést novou debatu o budoucnosti slovenských škol a třeba i o zavedení školného.

Na státních univerzitách ve Francii se školné neplatí

Na francouzských univerzitách se školné neplatí. Poslední větší debata se o něm vedla před třemi lety. Kritici ale tvrdí, že placené prestižní univerzity vychovávají daleko lepší studenty.

Francouzský vysokoškolák zaplatí na univerzitě jenom přijímací poplatek u zápisu. Většinou to bývá kolem 300 až 400 eur. Kritici nynějšího systému ovšem tvrdí, že zdaleka neplní poptávku aktuálního trhu práce.

Přehrát

00:00 / 00:00

ORZ - školné na VŠ.mp3

Univerzity nedokážou konkurovat takzvaným Grandes Ecole, prestižním vysokým školám, které kdysi založil Nepoleon. Například na francouzském Institutu Sciences-Po je školné pro studenty ze zemí EU, ale i Francouze až do výše 12 000 eur ročně.

Částka je různá, podle příjmu rodičů, počtu osob v domácnosti a dalších kritérií. V takových případech banky nabízejí úvěr na částečnou úhradu školného se zvýhodněným úrokem.

Univerzity jsou oproti tomu spíše konzervativní ústavy, kde jistý pohyb začíná v poslední době až díky reformám, jako je autonomie a sdružování škol. Nedostatek peněz je ale i při těchto změnách průvodním jevem.

V Německu se platí jen na soukromých školách

V Německu funguje sedm typů vysokoškolských institucí. Nejrozšířenější jsou univerzity a odborné školy. Jednotný školský systém v Německu neexistuje. Každá spolková země si určuje vlastní pravidla.

Přes 300 vysokoškolských institucí řadí Německo na evropskou špičku, a to nejen kvantitou. O školném se v jednotlivých zemských vládách také čas od času diskutuje. Zatím školné na soukromých školách dosahuje v průměru 1100 eur ročně. Některé školy požadují registrační poplatky, jinde se platí za služby.

Relativně vysoké jsou náklady na bydlení vysokoškoláků. Měsíční rozpočet studenta se tak pohybuje mezi 600 až 800 eury měsíčně.

Jednotlivé německé státy ale poskytují studentům řadu různých stipendií, aby na studia dosáhli i mladí lidé ze sociálně slabších rodin.

V Rakousku se platilo školné tři roky, po protestech se zrušilo

V letech 2004 až 2007 platili studenti za jeden semestr 372 eur. Kvůli školnému pořádali studenti velké demonstrace, byli nespokojeni, nikdy nepřijali zavedení školného za správné rozhodnutí. Výsledkem protestů bylo zrušení školného. Poplatky zůstaly pouze za placení neúměrně dlouhého studia. Po šesti letech studia každý zaplatí 360 eur za semestr. Tímto krokem se výrazně snížil počet takzvaných věčných studentů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Školné v Rakousku.mp3

Na mnohých fakultách je neomezený přístup ke studiu, takže rakouské univerzity praskají ve švech.

V Rakousku je také zvykem, že studenti během studia pracují až třikrát týdně.

Problémy místním univerzitám přinášejí studenti z Německa, kteří nemají jazykovou bariéru a využívají bezplatného studia.

V Maďarsku platí polovina studentů

O školném řadu let diskutují také v Maďarsku, i když s poněkud střídavou intenzitou. Zpoplatnění vysokého školství tam v referendu celoplošně padlo před dvěma lety. I přesto v určité formě existuje téměř všude.

Asi polovina ze 450 tisíců vysokoškoláků studuje na soukromých vysokých školách, kde se školné platí. Jeho výše je 13 až 150 tisíc forintů za jeden semestr, tedy zhruba patnáct tisíc korun.

V Maďarsku je akreditováno 77 vysokých škol a proto se diskutuje o tom, že je to na tak malou zemi příliš.

Klára Stejskalová, Marie Woodhamsová, Gregor Martin Papucsek, Jan Pokorný, Vojtěch Berger, Jan Piroch, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme