Integrace přistěhovalců v Německu se příliš nedaří

Mesut Özil, Sami Khedira, Jerome Boateng, to jsou namátkou jen některá jména německých fotbalových reprezentantů. Z 23 mužů na jihoafrickém šampionátu má jiné než německé kořeny 11 fotbalistů. Němečtí fotbaloví experti včetně Franze Beckenbauera přisuzovali až do včerejšího večera úspěšnou hru právě multikulturnímu složení týmu. Některá německá média to zase uvádějí jako příklad úspěšné integrace. Čerstvě zveřejněná zpráva ministra pro integraci ale mluví jinak.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stánek s kebabem

Stánek s kebabem | Foto: Břetislav Tureček | Zdroj: Český rozhlas

Zpráva spolkového ministra pro integraci nevypadá vůbec růžově a je vůbec otázkou, zda i fotbalisté jako Podolski, Klose, Özil a Khedira se skutečně ztotožňují s německou vlastí. Po celý šampionát je vidět, že v úvodu zápasu ani jeden z hráčů s polskými, tureckými, tuniskými nebo bosenskými kořeny nezpíval německou národní hymnu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O integraci přistěhovalců v německu mluvila na Radiožurnálu berlínská zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová

Přitom většina z nich žije v Německu od narození. Fotbalisté jsou ale špičkou ledovce a skutečně úspěšnými potomky přistěhovalců. O většině ze sedmi milionů imigrantů, kteří žijí v Německu, se to říct nedá.

Velkým problémem je postavení žen, zejména v muslimských rodinách. Do Německa nepřišla za prací turecká inteligence, ale povětšinou chudí lidé z Anatólie. Dalším velkým problémem je vzdělání. Statistika ukazuje, že výsledky dětí přistěhovalců jsou o třetinu horší pokud jde o dokončené střední vzdělání. Přitom statistiku ještě vylepšují děti z vietnamských a čínských rodin, které mají naopak lepší studijní výsledky než Němci.

Hlavní je řeč a vzdělání

Spolková vláda si už před časem uvědomila, že velkým problémem je jazyk. Věnovala více peněz na práci sociálních pracovníků, snaží se zapojit do sociální práce děti imigrantů, kteří mají k vlastní komunitě blíž. Je tu tlak, aby děti přistěhovalců navštěvovaly jesle a školky.

Nyní má být poslední předškolní rok v mateřské školce povinný, aby děti přistěhovalců nebyly handicapovány neznalostí jazyka. Určitý pozitivní trend je vidět v tom, že přes 11 procent imigrantů má vlastní firmy, i když jde převážně o pohostinství.

Navzdory těmto povzbudivým signálům se ale ukazuje, že imigranti se potýkají s nezaměstnaností a chudobou mnohem častěji než německá populace. Mnoho žen z Turecka a zemí bývalého Sovětského svazu jsou oběťmi domácího násilí. Vzhledem ke špatným socioekonomickým podmínkám jsou přistěhovalci také častěji nemocní.

I skutečnost, že třetinu německé fotbalové reprezentace tvoří lidé, jejichž rodiče měli nebo mají jiný než německý pas, je zavádějící. Obecně se děti přistěhovalců daří mnohem méně zapojit do sportování.

Klára Stejskalová, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme