Němci se ani 20 let po sjednocení necítí jako jeden národ
Německo by mělo být hrdé na to, co za posledních dvacet let dokázalo, říká autor knihy ‚Nové Německo. Proč spolu neroste to, co k sobě patří‘, profesor Klaus Schröder. Skutečnost je bohužel odlišná a polovina obyvatel někdejší NDR se cítí jako občané druhé kategorie.
Před dvaceti lety bouchalo šampaňské, lidé radostně slavili v ulicích. Počáteční euforie opadla a dnes je Německo více rozdělené, než tomu bylo před pár lety. Profesor historie Klaus Schröder ve své nové knize opřené o dvacetileté průzkumy vidí hned několik příčin, například že východní Němci byli zahnáni do role poražených.
Na náladu v Německu 20 let po sjednocení se zaměřila zpravodajka Klára Stejskalová.
„Bohužel lidé nerozlišují mezi systémem a životními podmínkami. To, že vyhrál západní životní styl, vnímají Němci ze západu jako své vítězství. Osobní kvality člověka, jeho schopnosti jdou stranou,“ říká Schröder, podle kterého se to už nedá změnit. Ve východních částech ten pocit prohry vyvolává značnou frustraci.
„Mnozí Němci se stále ohlížejí do minulosti. Ti východní si idealizují život v NDR, ty představy přitom nemají s realitou mnoho společného. A západní Němci pláčou za tehdejším životním standardem. A z těchto rozdílných důvodů tu panuje nespokojenost se sjednocením,“ pokračuje Klaus Schröder.
Podle Schrödera mají vůči sobě předsudky a zůstávají si cizí. 3. října, v den výročí, určitě zazní oslavné ódy na adresu sjednocení. Ale bude Německo skutečně někdy jednotné? Dojde někdy k tomu, že po zboření betonové zdi zmizí pomyslná zeď i z myslí Němců a přestanou se rozdělovat na Ossis a Wessis?
„Možná to bude muset trvat dalších dvacet let," myslí si profesor Schröder. Poslední průzkumy ale k přílišnému optimismu nevedou. Mladá generace vnímá rozdíly mezi takzvaným západem a východem mnohem silněji než tomu bylo třeba před deseti lety. A zajímavé je, že dodnes existuje obrovský počet západních Němců, kteří se nikdy do míst někdejší NDR nepodívali.
