V neklidné Bosně a Hercegovině se konají všeobecné volby
Bosenští voliči ve všeobecných volbách rozhodují o další budoucnosti svého státu. Tři miliony oprávněných voličů mají zvolit všechny hlavní bosenské instituce – tříčlenné prezídium, celobosenský parlament, parlamenty muslimsko-chorvatské federace a Republiky srbské, jejího prezidenta a viceprezidenty a také zastupitelské sbory 10 kantonů.
Volby mají dát odpověď na otázku, jaký stát si přejí tři bosenské národy: Muslimové, Chorvati a Srbové. Jejich představy se ale diametrálně liší, což by podle průzkumů měly potvrdit i volby. Nevládní organizace se snažily zmobilizovat mládež, která obvykle k volbám nechodí:
O nastávajících volbách v Bosně a Hercegovině hovoří zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín
„Tuhle kampaň děláme s cílem přitáhnout k volbám co nejvíce mladých, protože jen tak můžeme dospět k nějakým změnám. Zdá se nám, že mladí jsou hodně nespokojení a měli by to dát najevo,“ říká Dragana, která organizuje kampaň.
Bosenští voliči mají před sebou nepřehlednou nabídku: o veřejné funkce se uchází celkem 8 700 kandidátů z třiceti devíti politických stran a 11 koalic. Bosenské volby jsou pravděpodobně nejsložitější na světě, což je dáno komplikovanou vnitřní strukturou poválečného státu.
Složité uspořádání určila Daitonská mírová dohoda z roku 1995, která vychází z poválečné reality. Jejím cílem bylo uklidnit bosenské národy tak, aby neměly chuť a důvod dál bojovat.
Bosna a Hercegovina je stále křehkým soustátím, je to v podstatě konfederace, která má problémy, jak fungovat do budoucna.
Zejména Srbové začínají otevřeně hovořit o tom, že pokud by politické snahy ze strany bosenských muslimů vedly k unitarizaci bosenského státu, pak by uvažovali o tom, že by vyhlásili referendum o úplném odtržení od Bosny a Hercegoviny.
Naopak muslimští politici usilují o to, aby Bosna byla přehledná, měla jednotnou strukturu – jednoho prezidenta, jeden parlament a jednu vládu tak, aby byla státem ovladatelným a funkčním.
