Rusko schválilo desetiletý program svého působení v Antarktidě

Ruský parlament schválil strategický program působení své země v Antarktidě do roku 2020. Dlouhodobým cílem je zajištění ‚vedoucí pozice pro obhajobu ruských státních zájmů‘. Důvod tohoto kroku je zřejmý: odhaduje se, že pod věčným ledem se skrývá až 30 procent světových zásob zemního plynu a asi 13 procent zásob ropy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Povrch nejchladnějšího světadílu Antarktidy

Povrch nejchladnějšího světadílu Antarktidy | Foto: NASA

Odborník na geopolitiku a mezinárodní vztahy Michal Romancov ale upozorňuje, že by v odhadu ropného bohatství v Antarktidě byl spíš opatrný.

„Protože v tomto byznysu platí, že všichni notoricky lžou a nadhodnocují údaje, které jsou k dispozici. Stačí se třeba podívat na to, jakým způsobem se na začátku 90. let hovořilo o ropném bohatství v Kaspickém moři,“ připomněl Romancov v rozhovoru pro Rádio Česko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Téma na Rádiu Česko přiblížil odborník na geopolitiku a mezinárodní vztahy Michal Romancov

„Vzhledem ke stavu geologického průzkumu, k tomu, jak relativně málo průzkumných vrtů bylo provedeno, tak se domnívám, že ta čísla v Antarktidě, ale vlastně i v Arktidě, ještě mohou být úplně jiná. Tím nechci říct, že musejí být nutně menší, ale myslím si, že v současnosti se spíš jedná jenom o nějaké hrubé odhady, a v některých případech možná dokonce i zbožná přání.“

Zájem o toto cenné území mají také Kanada, Dánsko, Norsko, Spojené státy a snaží se i Čína. Rusové usilují o to, aby přesvědčili mezinárodní společenství, že jim patří více než milion čtverečních kilometrů. Michal Romancov si myslí, že se Moskvě může podařit tento nárok obhájit před OSN, pokud se bude striktně držet limitů mezinárodního práva.

„Ale tam je nutné prokázat, že to území, které Rusko chce a které leží za limitem exkluzivní ekonomické zóny, je geologickým pokračováním Sibiře. Pokud se to podaří a pokud důkazy budou tak pádné, že ostatním nezbude nic jiného, než to akceptovat, tak ano.“

„Pokud se to nepodaří, pak samozřejmě dojde k tomu, že se ty státy budou dohadovat; pokud se budou dohadovat na půdě OSN, tak to v zásadě nebude problém,“ dodal Romancov.

Martin Křížek, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme