Nobelův výbor předá na radnici norské metropole Oslo 92. cenu za mír. Letošní laureát, čínský disident Liou Siao-po, si v čínském vězení odpykává jedenáctiletý trest. V domácím vězení je i jeho žena, čínské úřady nepustí ze země ani jiné nejbližší příbuzné. Ocenění proto nebude předáno a spolu s 10 miliony švédských korun, zhruba 27 miliony českých korun, bude v Norsku zřejmě uloženo.

Tento článek je více než rok starý.

12:37 10. prosince 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nobelův výbor se rozhodl, že nechá jednu židli v sále prázdnou jako symbol,“ řekla Radiožurnálu zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Procházková. Zatímco tradičně se ceremonie zúčastní norský král Harald a královna Sonja, program slavnosti prošel vzhledem k okolnostem úpravami.

Novinkou ceremoniálu bude vystoupení dětského pěveckého sboru, což si přál právě Liou Siao-po. Na jeho žádost také zazní populární čínská skladba Jasmínový květ. Herečka Liv Ulmannová přečte jeden z textů Liou Siao-poa a promluví předseda Nobelova výboru Jagland.

Kvůli protestům Číny se komplikovala i účast ostatních zemí na ceremoniálu – mnoho zemí odříkalo a znovu potvrzovalo svoji přítomnost. Konečný počet potvrzených zástupců států je 46, nově se přihlásily i Argentina a Srbsko. Osmnáct zemí, včetně Číny, Kuby, Ruska nebo Íránu se předávání nezúčastní.

Do Osla se sjela zhruba stovka aktivistů, kteří zde od včerejška pořádají na podporu Lioua protesty. Demonstrace pokračovaly ranní akcí Amnesty International a čínských zahraničních disidentů, na kterou naváže samostatná tisková konference, ceremonii chtěji demonstranti sledovat před radnicí. Na večer se chystá speciální světelný průvod.

Protestuje se ale i na opačné frontě, proti volbě laureáta. Tuto akci připravila čínská ambasáda v Oslu a nutí k účasti na ní místní Číňany.

Pomoc čínským disidentům

Převládá názor, že navzdory nepřítomnosti Lou Siao-poa na slavnosti mělo směřování Nobelovy ceny míru do Číny smysl. Spoluzakladatelka Barmského centra v Praze Sabe Amthor Soe soudí, že udělení Nobelovy ceny míru barmské disidentce Su Ťij v roce 1991 pomohlo barmskému hnutí za demokracii.

„Když byly v Barmě protesty v roce 1988, svět o tom skoro nevěděl. Tehdy nebyly takové informační technologie jako dnes a právě udělení Nobelovy ceny paní Su Ťij ukázalo světu, že v Barmě lid žádá o demokracii. Jsem přesvědčená, že letošní Nobelova cena pomůže čínským disidentům a čínskému lidu,“ řekla ve Světě o osmé Rádia Česko.

Díky své ekonomické síle je podle ní čínský režim silnější než barmský. Čína si je vědoma toho, že s ním obchoduje celý svět a svoji pozici využívá.

„Proto účast na dnešním ceremoniálu odmítly státy jako například Filipíny, které mají silný hlas při podpoře barmského lidu, ale přitom k Číně se vyjadřují úplně jinak. To je pro nás šokující, my bychom předpokládali, že názory budou k jakémukoli státu stejné,“ upozorňuje Sabe Amthor Soe.

V Praze organizuje místní pobočka Amnesty International demonstraci před čínskou ambasádou a večer projde městem lampionový průvod, který připravuje společnost Člověk v tísni. Ta vybrala před dvěma lety Liou Siao-poa na cenu Homo homini.

„Bylo to v době, kdy byl Liou Siao-po zatčen, držen bez soudu a obvinění na neznámém místě jen proto, že je jedním ze spoluautorů Charty 2008,“ řekl Radiožurnálu ředitel společnosti Šimon Pánek.

Liou Siao-po podle něho nejvíce odpovídal definici ceny Homo homini, která říká, že patří lidem bojujícím za ochranu lidských práv s osobní odvahou a nasazením vlastní svobody nebo i bezpečnosti.

„Předpokládám, že pokud se chce Čína chovat trochu racionálně a nechce mít problémy na mezinárodním fóru, po nějakém čase Liou Siao-poa propustí,“ myslí si Pánek.

Výběr čínského disidenta Nobelovým výborem považuje za mimořádně významný. „Cena je pro tisíce až miliony lidí v Číně, kteří se sice nehlásí, ale cítí to tak, obrovskou vzpruhou.“

Nejdiskutovanější z Nobelových cen

Laureát Nobelovy ceny míru nebude na ceremoniálu v historii podruhé. Naposledy se tak stalo v roce 1935, kdy němečtí nacisté nepovolili převzít cenu Carlu von Ossietzky.

Nespokojenost ze strany veřejnosti padla na hlavy členů výboru v roce 1994, kdy cenu věnovali palestinskému politikovi Jasiru Arafatovi. Na protest proti jeho nominaci dokonce odstoupila třetina výboru.

Odpůrce měl i americký poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger, stejně jako loňský kandidát, americký prezident Barack Obama. Jak ale tvrdí komentátoři, letošní komplikace jsou největší v historii cen.

Tomáš Pavlíček, Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková, Kateřina Procházková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít