Britští Židé váhají, co po brexitu. Zvažují i německé občanství

Londýnské rabínce Julii Neubergerové přinesl brexit osudové rozhodnutí, uchází se o německé občanství. Neubergerová je jednou z mnoha britských Židů, jejichž zděšení nad brexitem vede k dovolání se německého zákona. Legislativa totiž lidem, kteří byli nacisty obráni o německé občanství, umožňuje o ně znovu požádat, vysvětlila agentura Reuters.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odpůrci brexitu

Odpůrci brexitu | Zdroj: Reuters

„Brexit mě k tomuto rozhodnutí jen podnítil. Nyní, když už je mi přes šedesát let, mám pocit, že jsem se s Německem smířila. A tento krok mě k němu jen přiblíží,“ říká Neubergerová.

Její matka v roce 1937 uprchla před nacistickým pronásledováním Židů do Británie. Německý pas by byl pro rabínku zárukou budoucnosti s neomezeným přístupem do EU, ať už kvůli cestování, práci nebo pro život. O to by ale po brexitu mohla přijít.

Rozhodnutí ucházet se o německé občanství ale otevírá staré rány. „Moje dcera se mě zeptala, proč bys to dělala po tom, co všechno hrozného nám provedli," říká Neubergerová a dodává, „ale je ve mě stále trocha německé krve a to se nedá vymazat.“

Rabínka má schované staré německé pasy svých prarodičů. Na první stránce nepřehlédnete razítko s červeným „J“ jako Jude, Žid. Je to pozoruhodný obrat historie. Židé, kteří ztratili příbuzné během holokaustu, nyní používají staré dokumenty, aby získali pasy moderního Německa.

Brexit spustíme do konce března, pak bude Británie sebevědomá, řekla premiérka Mayová

Číst článek

Německé ministerstvo zahraničí hlásí, že od červnového referenda obdrželo londýnské velvyslanectví zhruba čtyři sta dotazů týkajících se procedury, jak zažádat o německé občanství, a asi stovku konkrétních žádostí. O rok dříve to bylo jen 20 dotazů.

Stejně jako další britští Židé žádající o německé občanství, i Neubergerová má v úmyslu žít nadále v Británii. Jak vysvětlil jednačtyřicetiletý Michael Newman, lidé se hlavně chtějí ujistit, že jejich děti budou mít i nadále přístup do Evropy.

I když pro mladší generace to je hlavně praktický krok, pro starší jde o velmi emotivní volbu. Mají stále v živé paměti svůj vlastní útěk, nebo vyrostli s bolestnými vzpomínkami svých rodičů.

„Když mi můj syn po referendu řekl, že bude žádat o německé občanství, byl jsem zděšen. Moje matka by se obrátila v hrobě,“ říká sedmdesátiletý Frank Harding.

Odpůrci brexitu v Londýně | Foto: flickr.com CC BY-NC 2.0 Alex White

Synovo rozhodnutí se Hardingovi nejprve zdálo jako zrada rodičů, kteří bojkotovali německé produkty a do konce života si je nikdy nepustili do domu. Teď ale říká, že synovi rozumí a ví, jak důležité je pro mladší generaci nechat si dveře do Evropy otevřené.

Žádostí britských Židů o německé pasy by mohlo dále přibývat. Mnoho členů Asociace židovských uprchlíků uvedlo, že se rozhodnou, až se podmínky brexitu vyjasní. Vyjednávání ještě nezačala a předpokládá se, že potrvají nejméně dva roky.

„Nejsem si jist, jestli by lidé tohle udělali za normálních podmínek,“ říká Anthony Greenville, spisovatel a syn rakouských uprchlíků. „Teprve brexit postavil britské Židy před osudovou volbu,“ dodává.

Podle odhadů dorazilo před druhou světovou válkou do ostrovní monarchie zhruba 70 tisíc Židů z Německa, Rakouska a Československa.

ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme