Devatenáctiletou Sáru Kamberskou přijali na jednu z nejlepších univerzit na světě, londýnskou Kings College. Na nákladné studium v Británii si chtěla vzít výhodnou půjčku od britské vlády. Kvůli brexitu ale nebylo jisté, zda ji dostane.

Tento článek je více než rok starý.

18:12 28. června 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Člověk musí napsat esej o sobě, a proč tam chce studovat. Potřebuje doporučení od profesora ze školy a samozřejmě dobré známky z maturity,“ popisuje podmínky k přijetí na britskou vysokou školu Sára Kamberská.

I díky samým jedničkám z maturity se dostala na jednu z nejlepších škol na světě, londýnskou Kings College.

„Budu studovat mezinárodní vztahy a právě na Kings College je ten program nejlepší. Nabízí největší škálu předmětů a nejlepší profesory. Británie má samozřejmě spoustu dobrých škol na mezinárodní vztahy, ale Kings se mi zdála nejlepší,“ dodává.

Studium na londýnské univerzitě stojí devět tisíc liber ročně, tedy skoro 300 tisíc korun. Na školné si Sára chtěla vzít půjčku od britské vlády, o kterou si studenti z Evropské unie mohou požádat.

Kvůli výsledkům referenda to ale vypadalo, že nakonec nikam neodjede. Bez půjčky by totiž nebyla schopná nákladné studium zaplatit.

„Po tom výsledku to bylo krušných pár dní, protože se mi samozřejmě úplně převrátil svět. Myslela jsem, že půjdu do Londýna, a najednou jsem zjistila, že ne,“ přibližuje.

Sára ale nakonec na Kings College nastoupí. Ministr pro univerzity a vědu Jo Johnson totiž potvrdil, že systém půjček se zatím měnit nebude. Ekonomka Simona Weidnerová doufá, že tyto podmínky se nezmění i pokud Británie z Evropské unie skutečně odejde.

„Když se podíváte, kdo hlasoval pro brexit a kdo proti, tak proti brexitu hlasovali vzdělaní lidé, vysokoškoláci a lidé z velkých měst. To znamená, že tam bude velký tlak, aby zůstaly mobility akademických pracovníků i studentů a aby zůstaly výměnné pobyty ve vědě, výzkumu i ve vzdělávání,“ konstatuje Weidnerová.

Studentům možná bude muset pomoct česká vláda

Půjčky na školné student začíná splácet až poté, co za rok vydělá určitou částku liber. Výše splátek se navíc může ještě upravovat.

„Mají takzvanou Student Loans Company, která je při ministerstvu financí a půjčkový systém nastavuje. Vy tam ohlašujete své příjmy a oni, abyste měla i peníze na životní náklady, vám nastavují výši splátek. Jak oznamujete snížení nebo zvýšení příjmů, tak oni podle toho upravují výši splátek,“ popisuje ekonomka.

Pokud se Velká Británie rozhodne systém půjček pro zahraniční studenty přece jen změnit, bude podle Weidnerové potřeba, aby českých studentům pomohla i česká vláda.

„Naše vláda bude muset nějakým způsobem podporovat studenty studující v zahraničí, protože tamní vláda dotuje studentům úrok z půjčky. Pokud by nedošlo k vyjednání srovnatelných podmínek, tak naše vláda možná bude muset nakonec dotovat úrok našim studentům,“ doplňuje Weidnerová.

Podle posledních údajů OECD studovalo v roce 2013 ve Velké Británii přes 1200 českých studentů.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít