Dánsko kvůli útokům islamistů a sílící migrační vlně zpřísňuje azylové zákony

Dánsko po útocích v Paříži zpřísňuje azylové zákony. A to v expresním tempu, během jediného týdne. Dánská legislativa v oblasti azylu a migrace šla restriktivním směrem už řadu minulých let. Současný vývoj migrační krize i teroristická hrozba ale změny v zákonech ještě urychlily.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kodaň. Dánsko

Kodaň. Dánsko | Foto: Kateřina Křenová

Policii se rozšíří pravomoc migranty na nějakou dobu zadržet, aby zjistila jejich přesnou identitu.

Žadatelé o azyl přijdou o právo, aby po třech dnech zadržení byli buď propuštěni na svobodu, nebo aby je policie předvedla před soud.

Změny se dotknou i dopravy – jednodušší bude zastavit vlaky, autobusy nebo trajekty na hranicích Dánska, pokud to bude v zájmu zajištění veřejného pořádku. Zkrátí se také lhůta pro vycestování odmítnutých žadatelů o azyl z 15 na 7 dní.

Dánsko chce také prodloužit lhůtu pro slučování uprchlických rodin – tedy za jak dlouho třeba za otcem může přijít zbytek rodiny – z jednoho roku na tři.

Změn je celkem přes 30 a vláda je chce schválit do Vánoc, 13 nejdůležitějších ale je v parlamentu už teď.

Omezíme počet migrantů, shodují se strany

K postupnému zpřísňování azylových zákonů přispívá i populistická Dánská lidová strana, která po červnových volbách podporuje vládní Liberální stranu Venstre.

Vliv však lidovci měli už v uplynulém desetiletí, aniž by byli přímo ve vládě. Část jiných stran, včetně sociálních demokratů, kteří vládli do letoška, totiž od nich některé nápady převzala.

Počet žadatelů o azyl v Dánsku se stále zvyšuje, v říjnu jich byl historicky největší počet za jediný měsíc – zhruba 3500 lidí. Mnohem víc migrantů však Dánskem jenom prochází dál na sever, jejich cílem bývá Švédsko.

Až na menší opoziční strany panuje v dánském parlamentu konsenzus, že počet přicházejících migrantů je třeba omezit. Mluvilo se třeba o informační kampani v zemích, odkud uprchlíci pocházejí, která by odradila migranty od cesty do Dánska.

Odrazující efekt má mít i rétorika současného premiéra Loekke Rasmussena, který nahlas mluví o tom, že uprchlíky ubytuje třeba ve stanech.

Dánsko má řadu problémových lokalit, třeba na předměstí Kodaně. Zároveň ale zkouší nové přístupy k integraci a omezení radikalizace. Například v Aarhusu, druhém největším dánském městě, mají unikátní projekt, kde zapojují navrátilce ze Sýrie – vesměs mladé muže – do společnosti a pomáhají jim zbavit se kontaktů s radikálně islamistickým prostředím.

Nová pravidla chystá Belgie i Slovensko

Dánsko není jedinou zemí, která kvůli vývoji v Evropě mění svoje zákony v oblasti azylu nebo ochrany před terorismem.

Například belgický premiér Charles Michel oznámil sérii nových opatření poté, co se ukázalo, že nejméně dva z útočníků z Paříže žili v Belgii. Belgie plánuje uvěznit bojovníky, kteří se vrátí z oblastí ovládaných Islámským státem, nebo zavírat neregistrované modlitebny.

A v expresním tempu chystá protiteroristické novinky i Slovensko. Vláda Roberta Fica chce posílit speciální jednotky a znovu otevřela i otázku sběru takzvaných metadat o elektronické komunikaci, především e-mailů a sociálních sítí.

Více povinností kolem bezpečnosti by měli taky pořadatelé veřejných akcí. Slovenská média ale dlouhodobě upozorňují, že premiér Fico otázku bezpečnosti dlouho opomíjel a teď se pouze snaží získat body před volbami, které budou za čtyři měsíce.

mka, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme