Do Slovinska dál proudí tisíce uprchlíků, na hranicích pomáhají i zahraniční dobrovolníci
Do Slovinska stále přichází tisíce uprchlíků denně. Většina z nich míří přes tranzitní tábor v občině Šentilj do Rakouska. Řada lidí mezitím odjíždí z vnitrozemí Slovinska na hranice, aby tam s nepřehlednou situací pomáhala. Z Lublaně se do pohraničí vydávají pomáhat i zahraniční studenti.
Na plakátech rozvěšených po vysokoškolské koleji stojí, že na pokoji číslo 517 můžete pomoci uprchlíkům. Přes židli je tam přehozených několik darovaných zimních kabátů a svetrů a pod stolem jsou krabice s jídlem, hygienickými potřebami a dalšími věcmi.
„Chceme také nějak přispět,“ říká Italka Silva, která tu bydlí. Za pár dní se chystá posbíranou výbavu předat humanitární organizaci a odjet jako dobrovolnice na slovinsko-chorvatskou hranici.
Z Lublaně se do pohraničí vydávají pomáhat i zahraniční studenti, přesvědčila se Olga Kořánková
„Myslím, že když každý udělá alespoň něco málo, můžeme doopravdy pomoci. Když to všichni nechají jen na Slovinsku, jsem si jistá, že to tahle země sama nezvládne. Vždyť tu žijí jen dva miliony lidí,“ dodává Silva.
Na hranice se z hlavního města Slovinska už dvakrát vydala také australská studentka Chrystal.
„Jela jsem přes jednu organizaci se skupinou studentů z různých zemí. Z Německa, Austrálie a Spojených států. Moje první dojmy byly docela zdrcující a smutné.“
„Vidíte lidi se spoustou zavazadel na zádech, děti, vojáky, jak na ně křičí. A když máte to štěstí a podaří se vám s nimi mluvit, zjistíte, že mají opravdu zajímavé příběhy.“
Chrystal a Silva mají společných jenom pár věcí. Jednou z nich je, že obě přijely do Slovinska na půl roku studovat. Tou další je pak fakt, že se rozhodly pomoci s problémem bez ohledu na to, jak daleko od jejich mateřské země leží.
