Eurodeník - 4. díl: Francie hraje v Marseille, nemusí tam mít tak úplně domácí prostředí
Pozornost celé Francie je dnes zaměřena na druhý zápas národního týmu, který se hraje v jámě lvové, totiž v Marseille. Prostředí to nebude pro domácí jednoduché, protože odvěký rival Paříže má i k národnímu týmu trochu rezervovaný vztah. Fanoušci domácího Olympique ale dokážou vytvořit mimořádně bouřlivé prostředí.
Marseillaisa se zrodila v Marseille, ale vlajky Francie ve městě nevisí.
Majitel baru Nadjir vysvětluje, že symbol Francie převzala Národní fronta, což je strana, k níž přistěhovalci z Alžírska, Maroka či Tuniska rozhodně blízko nemají.
Marseille hostí zápas francouzského národního týmu a domácí fotbalisté tam nemusí mít úplně domácí prostředí. Nálady před zápasem zaznamenal ve svém deníku Jan Šmíd.
Důchodce Guy ale tvrdí, že není pravda, že by obyvatelé Marseille národní tým nepodpořili. Říká, že on je sice z Marseille, ale zároveň je Francouz a nemá strach, že by tu národní tým uvítali pískotem.
Guy dodává, že první zápas byl těžkou zkouškou, fanoušci Ruska a Anglie prý bezpečnostní složky dokonale prověřili. Už dlouho před šampionátem se ve Francii mluvilo o bezpečnostních opatřeních, on sám však měl mnohem větší obavy z fanoušků, což zápas Anglie - Rusko potvrdil.
Nakonec mě pro návštěvu Marseillle vybavuje tím, jak tvrdí, nejpotřebnějším - musím prý umět nadávat. Nebo přesněji, musím vědět, co nemám nikdy říkat, i když to kolem sebe uslyším. Říká mi to proto, abych to nikde neopakoval, protože pak bych se podle něj mohl dostat do pěkné bryndy.
Raději to ani nebudu překládat, ale ekvivalent sprosté nadávky „jdi mi k šípku“, jakou používaly Rychlé šípy, to rozhodně není.
