Katalánci hlasují o nezávislosti, volební místnosti praskají ve švech
V 9 hodin začali obyvatelé severošpanělského regionu Katalánsko hlasovat o nezávislosti. Pořádání referenda i poradního hlasování jim ústavní soud v Madridu zakázal. Katalánské úřady tedy nechaly iniciativu na občanských sdruženích. Voliči ve více než tisícovce míst po celém Katalánsku odpovídají na dvě otázky: Chcete, aby se Katalánsko prohlásilo státem? A pokud ano, má také vyhlásit nezávislost?
O hlasování je podle všeho zatím obrovský zájem. Dopoledne hlasovaly za prvních 5 hodin plebiscitu 1 milion 143 tisíce voličů. Právo hlasovat má v sedmimilionovém Katalánsku 5 a půl milionu lidí, o nezávislosti mohou rozhodovat i ti, kterým bylo 16 let.
„Jde o mimořádné opatření pro toto hlasování, ačkoli u nás je to normální při rozhodování o závažných věcech na místní úrovni,“ říká Carles Puigdemont, starosta starobylé Girony, jednoho z katalánských měst nejvíce nakloněných myšlence nezávislosti na Španělsku.
Šestnáctiletí už podle něj mají dost informací a ví, co mohou hlasováním získat. Cítí spoluzodpovědnost hlavně za svoji budoucnost, tak proč jim hlasování neumožnit.
Katalánské hlasování o nezávislosti přímo v Barceloně sleduje zvláštní zpravodaj Pavel Novák
Neoficiální katalánské hlasování se odehrává hlavně v prostorách středních škol, které zřizuje regionální správa, nebo na radnicích v malých obcích. Oficiální samospráva katalánského regionu se organizace hlasování zdrží.
Před střední školou sv. Josefa nedaleko Barcelonského výstaviště se táhne dlouhá fronta, v které může být kolem 240 lidí. Voliči musejí být dovnitř pouštěni po skupinách.
Hlavní prokuratura Katalánska dokonce začala vyšetřovat, jestli se poskytnutím místností ve veřejných budovách neporušuje zákon. Šéf katalánské vlády Artur Mas ale vzkázal starostům, že se nemusejí obávat dát veřejné prostory k dispozici hlasování.
Občanské iniciativy, které plebiscit organizují, strach z postihu nemají.
„Občanské hlasování sice španělská vláda zakázala, ale tohle je proces, který se odehrává podle už léta platného zákona. Proto je to, co děláme, zcela legální,“ hájí hlasování aktivista občanského sdružení Assamblea Nacional Catalana Josep Janez, který ve stanu na barcelonském náměstí Placa de Catalunya radí lidem, kam mají jít hlasovat.
Španělský premiér Mariano Rajoy těstě před hlasováním prohlásil, že ho nepovažuje ani za konzultativní a že nebude mít žádné důsledky. Regionální vláda v Barceloně ale bere lidové hlasování vážně a zřídila i tiskové centrum pro 200 novinářů.
Hlasujícím jde hlavně o větší respekt ze strany Španělska, uznání Katalánců jako národa s vlastní kulturou a jazykem. Od případné nezávislosti si slibují také hospodářský přínos, jako obyvatelé prosperujícího regionu si myslí, že do státní pokladny odevzdávají víc, než z ní dostávají zpátky.
Hlasování v Ginestaru
V Ginestaru žije všehovšudy 700 obyvatel. Každý tu zná každého. Obec mezi kopci kolem řeky Ebro se tento víkend oblékla do žluté barvy.
Pan Raúl je přesvědčený, že hlasovat půjdou všichni, protože touha po nezávislosti na Madridu je v chudých horách obrovská.
Pro architekta pana Carlose není nezávislost jen materiální otázkou. Jde také o důstojnost. Otázka katalánského jazyka jako hlavní úřední řeči je podle něj klíčová. I přes jazykový útlak se za 300 let nepodařilo katalánštinu umlčet.
„Tři sta let nás ovlivňoval stát, o kterém nejsme přesvědčení, že je to náš stát,“ říká pan Carlos. Teď mají podle něj Katalánci šanci udělat to, na co 300 let jen mysleli.
