I díky nám získává maďarština na atraktivitě, říká ředitelka visegrádského fondu

V německém Wansee dokončují filmaři dokumentární snímek Dvaatřicet tajných stránek. Pojednává o útěku dvou slovenských vězňů z nacistického koncentračního tábora Osvětim – na jaře 1944 informovali svět o tom, jaké hrůzy se v táboře dějí. Film finančně podpořilo české ministerstvo kultury i Mezinárodní visegrádský fond, kam už 15 let přispívají země V4, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výkonná ředitelka Mezinárodního visegrádského fondu Karla Wursterová

Výkonná ředitelka Mezinárodního visegrádského fondu Karla Wursterová | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Redaktor Českého rozhlasu Pavel Novák se zeptal výkonné ředitelky fondu Karly Wursterové na další projekty, které mají čtyři národy takzvané visegrádské skupiny sbližovat.

Takovým velmi výrazným projektem je divadelní představení 1914 pod vedením světoznámého amerického režiséra Roberta Wilsona za participace velmi známých divadel z České republiky, Polska a Maďarska. Zajímavé bylo, že herci z těchto zemí mluvili vlastní řečí. Tím jsme propagovali na jedné straně sté výročí první světové války, ale také jazyky jednotlivých zemí visegrádské čtyřky.

A povedlo se to? Že se známe lépe? Dá se to třeba nějak určit podle toho, jak lidé cestují z těch čtyř zemí do dalších regionů visegrádské čtyřky? Nebo se učí jazyky? Je větší zájem třeba o kurzy maďarštiny?

Tím, že sídlo visegrádského fondu je v Bratislavě, tak můžeme vnímat, jak to například funguje s maďarskou kulturou v Bratislavě nebo na Slovensku. Jsem velmi ráda, že maďarská kultura získává stále větší a větší podporu a je stále atraktivnější nejen pro slovenské občany, ale i pro lidi z dalších zemí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O prioritách Mezinárodního visegrádského fondu mluvila jeho výkonná ředitelka Karla Wursterová

Což je raritou, protože většinou si lidé ze Slovenska, Česka a Polska navzájem rozumějí, maďarský jazyk je ale úplně jiný. Tyto projekty pomáhají k tomu, aby maďarština získávala na atraktivitě.

Když jste například připomněli filmy, tak dlouhodobě podporujeme festival dokumentárních filmů v Jihlavě. A právě tam byl prezentován jeden film – Kainovy děti od mladého maďarského režiséra. Kinosál byl úplně plný, tento film byl velmi populární.

Poláci měli s Maďarskem vždy velmi dobré kontakty, už i z historického hlediska. Takže to v Polsku není něco neznámého, ale je dobré to přiblížit nejen lidem ve velkých městech jako Varšava nebo Krakov. Je pozitivní, že stále více propagujeme nejenom maďarskou kulturu, ale všeobecně kulturu V4 v regionálních městech, nejen v těch hlavních.

Loni fond hospodařil s rozpočtem osm milionů eur. Na co se peníze používají? Na co se třeba letos použije část z nich? Co jsou pilotní projekty?

Ve velké míře podporujeme velmi konkrétní projekty v oblasti kultury, školství, vzdělávání, vědecké spolupráce, podpory turismu. Druhým důležitým pilířem jsou stipendia, to znamená zabezpečení mobility lidí v rámci našeho regionu. Samozřejmě podporujeme i zahraničněpolitické priority těchto čtyř zemí.

Potom jsou další programy jako například vědecká spolupráce s Japonskem nebo univerzitní programy po celém světě, propagující země V4. Časem se samozřejmě vynořily další priority jako například podpora východní Evropy, jistá solidarita s lidmi na západním Balkáně, ale například i prohloubení vědecké spolupráce se zeměmi, jako je například Japonsko. Vzájemná výměna zkušeností, učit se jeden od druhého.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme