Integrace Turků v Německu se ve třetí generaci zadrhla

Turecké děti (ilustrační foto)Foto: Fotobanka stock.xchng

Před 50 lety Německo otevřelo brány tureckým dělníkům. Dnes žije u našich západních sousedů přes dva a půl milionů lidí s tureckými kořeny. Mnozí se podle kancléřky Merkelové dobře integrovali, ale mnoho problémů ještě přetrvává. Špatná znalost jazyka a nedokončené vzdělání patří k největším.

Děti by už měly dávno sedět v lavicích, ale na střední škole v Neukölnnu, jedné z nejturečtějších berlínských čtvrtí, si se zvoněním nikdo vrásky nedělá. I po zvonění se studenti ještě hodně dlouhou chvíli trousí do lavic. Cem Karaali je výjimkou. 

"Moji rodiče přikládají vzdělání velký význam. Nejde o asimilaci, nechci zapomenout, odkud jsme přišli. Ale rodiče si dobře uvědomují, že dobré vzdělání člověku pomůže se postavit na vlastní nohy," říká Cem Karaali. 

„Proto bych chtěla ocenit všechny matky a otce malých dětí, kteří vedou děti ke sledování německé televize, čtení německých novin, aby nežily v jiném světě,“ prohlásila těchto dnech kancléřka Merkelová. 

Právě to se však děje. Christian Meyer, učitel zdejší školy, na to už upozorňuje dlouhou dobu. Rodiče německých žáků své děti stále méně hlásí na místní školy a také elita mezi přistěhovalci posílá své potomky do prestižnějších škol mimo Neukölln. 

„ Počet německých žáků stále klesá. V mé desáté třídě mám už jen dva studenty, jejichž rodiče jsou rodilí Němci," upozorňuje Christian Meyer. 

‚My a oni‘  

Evelin Lubig-Fohselovou trápí jiná věc. „80 procent má dnes už německý pas, jsou to rodilí Němci, ale stále říkáme my a oni.“ 

Paní učitelka mi ukazuje výsledky studie, kterou prováděla mezi svými žáky. Cituje mi výpověď jednoho studenta desáté třídy. „ Ať dělám, co dělám, zůstávám Turkem. Stále se mě někdo ptá, co se děje v Turecku, co na to říká islám. Tak vždy něco odpovím, i když to nevím a není to třeba ani pravda. V Turecku jsem nikdy nebyl.“ 

Vydělává jediný rodič 

Podle pana Meyera, učitele s čtyřicetiletou praxí, mohou za zhoršující se stav sociálně ekonomické důvody. „V mé třídě vydělává jen jeden jediný rodič. Všichni ostatní žijí ze sociálních dávek.“ 

Neutěšená rodinná situace, vytváření ghett, téměř nulový kontakt s rodilými Němci pak žene děti například do náruče radikálních imámů. 

„Teď končí sedmileté období integračního projektu, ale jak slyšíme z řady škol, nic se nezlepšilo. Pokud nebude více kvalifikovaných sociálních pedagogů a nezapojíme do programů i rodiče školáků, nemůžeme čekat úspěch,“ konstatuje předseda školských odborů v Berlíně Norbert Gundacker.