Italská města bourají romské tábory
Evropská komise pokárala francouzskou vládu za postup vůči Romům, respektive za její snahu vracet je hromadně do zemí původu, hlavně do Rumunska nebo Srbska. Některá italská města ale volí podobný přístup jako Francouzi.
Zatím sice nezačala vyhošťovat Romy, ale pustila se do bourání romských táborů. Už loni se začaly rušit tábory Romů v okolí Říma, teď přišel na řadu Milán.
Jak prohlásil ministr vnitra Roberto Maroni, Itálie s dobrovolným navracením Romů z členských zemí Evropské unie začala už před rokem v tichosti. Protesty tu sice byly, ale byly mírnější. Zřejmě vzhledem k neúnosné situaci, která se vytvořila v Itálii se vstupem Rumunska do Evropské unie. Itálie měla obrovské problémy s imigrací a unie si to zřejmě uvědomovala.
Vědunka Lunardi mluvila na Rádiu Česko o kontrolách romských táborů v Itálii.mp3
Romy a Sinty v Itálii rozdělují do tří kategorií. První kategorii tvoři ti, kteří žijí v Itálii odjakživa. Pak jsou to Romové a Sintové z bývalé Jugoslávie s politickým azylem, kteří často mají italské občanství a hovoří italsky. Rušení táborů se pak týká vesměs imigrantů z nových členských zemí Evropské unie. Ti by měli mít právo na pobyt pouze za předpokladu, že mají práci a bydlení jako každý imigrant.
Postup radnic má vládní podporu. Vláda těsně spolupracuje s úřady oblastními, provinčními a se starosty měst, kterých se týká otázka ilegálních táborů, což je zejména Řím, Milán a Neapol.
Radnice ruší pouze ilegální tábory. Naopak se staví nové tábory pro Romy, kteří žijí v Itálii na základě práva na azyl. Řím například hodlá realizovat tábory pro 6000 Romů. Dnes jich bylo sečteno sedm tisíc, ale starosta doufá, že Řím ti zbylí opustí.
V táborech dochází k tragédiím
Dnes je kolem Říma na 200 malých i velkých táborů, které jsou ilegální, nejsou vybaveny ani pitnou vodou, elektřinou či hygienickým zařízením. Často tam dochází k tragédiím jako před dvěma týdny, kdy malý chlapec zemřel při požáru.
Ke kontrolám táborů se také připojily oblasti Benátska a Piemontu, které pociťují tento problém. Romové si často staví obydlí bez povolení, což se jim zatím tolerovalo.
Otázky ilegálních táborů se ale týkají především velkých měst. Rozdíly jsou v tom, zda ve vedení města je levice nebo pravice. Levice je většinou tolerantnější, ale neznamená to, že se v takových městech žije Romům lépe. Ukázalo se, že například levicový starosta Říma Veltrovi nikdy do žádného tábora nevkročil a jeden z táborů nechal přerůst do obrovských rozměrů. A teď je jedním z největších v Evropě.
