Konec almužen ve švédských ulicích? Vláda uvažuje o zákazu žebrání
Podle průzkumu švédské veřejnoprávní televize se v ulicích švédských měst zdvojnásobil počet žebráků. To se ale může změnit, švédská vláda totiž zvažuje, že žebrání zakáže.
Zákaz požadují hlavně radnice. Neví si totiž už rady s tisíci žebráků v ulicích, kteří se v poslední době se rozšířili už i do malých měst. Do Švédska se podle nich kvůli tomu cíleně stěhují příslušníci romské komunity hlavně z Rumunska a Bulharska a tvoří většinu žebrajících v zemi. Podle různých studií jich tam jen z almužen žije kolem 4000.
Švédská vláda se zákazu nejdříve bránila, pak si ale nechala udělat průzkum, ze kterého vyplynulo, že ho podporuje polovina Švédů. Švédský ministr pro veřejnou správu Ardalan Shekaribi proto oznámil, že kabinet o zákazu vážně přemýšlí.
Sankce versus pomoc
Myšlenku zákazu žebrání ale samotná vládní koalice zatím jednoznačně nepřijala. Proti jsou koaliční Zelení, podporuje ho naopak část opozice. Někteří politici prosazují spíše zvýšit pomoc chudým v zemích, jako je Rumunsko a Bulharsko, než zakazovat žebrání.
Zákaz nepodporuje ani Martin Vilfridsson, vládní koordinátor, který má otázku žebrání na starosti. Upozornil na to, že jako při trestání u prostituce bude v případě zákazu žebrání nutné vyjasnit, koho bude možné postihovat - zda žebrající, nebo ty, kdo jim peníze dají. Ani jedno přitom nepovažuje za správné.
Zákaz žebrání platí v sousedním Dánsku, kde se Švédsko inspirovalo. Za opakované žebrání tam přistižený může jít až na půl roku do vězení.
A o podobný zákaz se loni pokoušelo i Norsko, kde však neprošel. Zakázat ho tam ale mohou jednotlivé radnice a některé to využily. O zákazu žebrání se diskutovalo také ve Finsku, zatím ho ale nezavedlo.