Kyjev směřuje k EU, lidé na východní Ukrajině to odmítají a chtějí se odtrhnout
Evropský a ukrajinský parlament schválily smlouvu o přidružení. Kyjev tak dal najevo, že chce pokračovat v cestě ke sbližování se s Evropskou unií. Lidé na východě Ukrajiny to ale odmítají a chtějí se odtrhnout.
„Pokud o tom vůbec lidé na východní Ukrajině vědí, tak to spíše berou jako potvrzení toho, že Kyjev směřuje k Evropské unii, což tady na východě Ukrajiny odmítají. Oni se cítí být blíže k Rusku, chtějí být v jeho ekonomickém a kulturním prostoru," popisuje reakci lidí zpravodaj Vít Pohanka.
"Berou to jako potvrzení toho, že Kyjev směřuje někam, kam nechtějí. Naopak se chtějí odtrhnout, ať bude budoucnost regionu jakákoli,“ dodává Pohanka, kterého už podruhé zadrželi na několik hodin separatisté v Doněcku.
Názory lidí na východě Ukrajiny ke směřování země k EU zjišťoval zpravodaj Vít Pohanka
Není jediným novinářem, kterého strany konfliktu na východě Ukrajiny zadržely. Například reportéra agentury Bloomberg News z Moskvy Stepana Kravčenka zadrželi v červenci ukrajinští dobrovolníci. Na iPadu měl záběry separatistů.
Jurije Leljavského ze Lvova zadrželi na 15 dnů separatisté v Luhansku. Nebo tři dny drželi ukrajinští vojáci reportéra TV Russia Today Grahama Phillipse, kterého později vyhostili.
Zpravodaje Českého rozhlasu Víta Pohanku zadrželi separatisté v Doněcku na několik hodin.
„Jsem naprosto v pořádku, řekl bych, že je to spíš taková běžná lapálie. Je mi trochu líto a jsem v rozpacích z toho, že to moje krátké zadržení způsobilo takový rozruch.“
Separatisté propustili zpravodaje ČRo Víta Pohanku, zadržovali jej několik hodin
Číst článek
Intenzita omezování práce novinářů na Ukrajině se podle redaktora Pavla Nováka, který na východní Ukrajině také nějakou dobu působil jako zvláštní zpravodaj, odvíjí od samotného konfliktu.
Vojáci bývají více citliví na pozornost novinářů po nějaké zlomové události, více jich bylo zadržených například po pádu malajsijského letadla u ukrajinských hranic. Teď bude novináře zajímat, jak se dodržuje vyhlášené příměří.
Symbolickou souběžnou ratifikací v Evropském parlamentu a na půdě ukrajinské Nejvyšší rady formálně skončil proces přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Ve čtyřistapadesátičlenné kyjevské sněmovně se pro ratifikaci vyslovilo 355 poslanců, ve štrasburském parlamentu pro ratifikaci zvedlo ruku 535 z 697 europoslanců.
Parlamenty Ukrajiny a Evropské unie ratifikovaly asociační smlouvu
Číst článek
Prezident Petro Porošenko ve zdůvodnění návrhu označil asociační smlouvu za projev evropské solidarity. Klíčová pasáž smlouvy o přidružení, kterou je vytvoření zóny volného obchodu, ale vstoupí v platnost až počátkem roku 2016.
Ukrajinský parlament také včera schválil návrh zákona o zvláštním správním režimu proruských povstaleckých oblastí a o amnestii pro členy vzbouřeneckých oddílů.
Amnestie se podle schváleného zákona vztahuje na období od února letošního roku. Podmínkou amnestie pro vzbouřence je složení zbraní a propuštění zajatců. Podle zákona nebude upuštěno od potrestání v případě, že se stíhaná osoba dopustila trestných činů jako úkladné vraždy, terorismu, útoku na úřední osobu, znásilnění či rabování.
