Lublaň se díky zaváděným změnám stala Evropským zeleným městem 2016
Z kohoutků a fontánek v Lublani teče nechlorovaná voda a zeleně je ve městě tolik, že od ní obyvatelé nikdy nejsou dál než 300 metrů. Slovinská metropole se i díky tomu stala Evropským zeleným městem 2016. K titulu ji dovedla celá řada citelných změn, které toto ani ne 300tisícové město prodělalo během poslední dekády.
Na nábřeží řeky Ljubljanice, na dohled od historického centra města a také kousek od tržnice, dříve bývala velká parkoviště. Před pár lety ale radnice rozhodla, že tu udělá pěší zónu, a tak stovky zaparkovaných aut vystřídaly desítky kaváren, kde se dnes lidé rádi schází.
Jednu z nejzelenějších evropských metropolí, slovinskou Lublaň, navštívila Tea Parkanová
„Když jsme staré město uzavřeli pro dopravu, lidé byli nadšení. Je pravda, že ti starší si začali stěžovat, protože najednou museli mnohem víc chodit. A kvůli tomu jsme dostali tahle elektrická autíčka,“ popsal změny průvodce Miro.
Některé připomínají minibus, jiné zase větší golfové vozíky. „Říkáme jim kavalíři. Kromě kol jsou jediným dopravním prostředkem, který smí do pěší zóny. Zastavit a zavolat si je může kdokoliv, přednost mají senioři a invalidé. Ale můžete volat, i když vám ještě nebylo šedesát,“ vysvětlil Miro.
Běžné ráno Lublaňanů, a to bez ohledu na věk, často obnáší jízdu na kole. Dostávají se tak do práce i do školy. Asi 30letý Luka si tento způsob pohybu po městě nemůže vynachválit.
„Jezdím na kole každý den do práce, odpoledne třeba do parku a tak. Je fajn, že si takhle pravidelně rozhýbu tělo. Autobusem jezdím, když je ošklivo. Auto používám výjimečně, když jedu na nějakou delší cestu,“ shrnul.
Stovky projektů na ochranu prostředí
Takzvaný bikesharing, tedy systém sdílení kol, už dnes není v evropských metropolích žádnou novinkou. Je to jen jeden z mnoha projektů, který Lublani pomohl k titulu Evropského zeleného města roku 2016.
Kromě stojanů na bicykly přibývá na okrajích města parkovišť, kde lidé mohou nechat svá auta a pokračovat do centra hromadnou dopravou. Prakticky na každém rohu jsou navíc sady podzemních kontejnerů na tříděný odpad.
„Naším cílem je zero waste, tedy nulový odpad. A postupně se nám daří množství odpadu snižovat. Pokud jde o třídění a recyklaci, Lublaň je mezi evropskými hlavními městy nejlepší,“ upozornil Miro.
Podle něj je slovinská metropole unikátní také množstvím zeleně a tím pádem i počtem míst k odpočinku a relaxaci. „75 procent povrchu města tvoří zeleň. V centru máme obrovský park a kousek od centra je dokonce i les,“ popsal.
Lublaň za posledních devět let realizovala na 1700 projektů zaměřených na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Jejich úspěch prý dokazuje, že se nemění jen město samotné, ale také vztah jeho obyvatel k prostředí, ve kterém žijí a které čím dál aktivněji proměňují k lepšímu.
