Zprávy → Evropa30. srpna  2016 v 06:00  

Milošević opět rozděluje Srbsko. Zaslouží si politik obviněný z genocidy pomník?

Bývalý srbský prezident Slobodan Milošević (archivní foto) - Foto: U.S. Air Force

Bývalý srbský prezident Slobodan Milošević (archivní foto)Foto: U.S. Air Force

Jihosrbské městečko Prokuplje plánuje postavit pomník Slobodanu Miloševićovi. Obec přibližně velikosti Šumperka, která se nachází nedaleko hranice s Kosovem, rozpoutala po celé zemi diskuse o tom, zda se má bývalému jugoslávskému a srbskému prezidentovi, kterého mezinárodní tribunál v Haagu soudil za válečné zločiny a genocidu, dostat takové pocty. Do polemiky se zapojil už i současný srbský prezident.

Současná hlava státu Tomislav Nikolić se v této věci považuje za řadového Srba, který je na vážkách. Jeho výroky jsou však poměrně vyhraněné: „Podporoval jsem jeho (Miloševićův, pozn. red.)) boj a odsuzoval ho, když se stáhl bez důvodu. Pomník nesmí Srbsko rozdělovat, ale jednotit. Ti, kdo hanobí vše v Srbsku, by nenechali na pokoji ani pomník Slobodanu Miloševićovi,“ prohlásil pro stanici B92

Současný představitel Srbska tak jen těžko skrývá zřejmou náklonnost ke svému předchůdci, který se vzdal svého postu po rozsáhlých demonstracích po celé zemi na přelomu tisíciletí. Zda se takové stažení dá považovat za bezdůvodné, zůstává otázkou. 

Volební kampaň začíná 

Současný srbský prezident Tomislav Nikolić - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Současný srbský prezident Tomislav NikolićFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Redaktor časopisu NIN Nikola Tomić si myslí, že za Nikolićovým výrokem se skrývá prostá politická motivace. „Blíží se volební kampaň a prezident počítá s konzervativní politickou oporou. Toto je jeho vzkaz potenciálním voličům,“ vysvětluje Tomić. 

„Předseda srbské vlády: Nepřeji si vracet se do devadesátých let.“

Socialistická a zároveň nacionalistická strana SPS, které Milošević mnoho let předsedal, je nyní ve vládní koalici. Její představitel Milutin Mrknonjić k věci prohlašuje: „Také Bělehrad potřebuje ulici a pomník někdejšího prezidenta.“ 

Člen místní rady SPS Miroljub Djordjević pro Svobodnou Evropu už v roce 2011 uvedl, že ti, kteří podporují myšlenku postavení pomníku, by rádi „odčinili nespravedlnost spáchanou na Miloševićovi a jeho odkazu. Občané si za jeho vlády žili mnohem lépe, nyní strádají." 

Snad nejodmítavější postoj projevil předseda srbské vlády Aleksandar Vučić, který si nepřeje vracet se do devadesátých let. Proč si ale premiér nepřeje připomínat konec dvacátého století, je také přinejmenším nejednoznačné. Známá je jeho náklonnost ke generálu Mladićovi, přezdívanému "bosenský řezník", kterému v Haagu za válečné zločiny hrozí doživotí. 

V Srbsku má Milošević mnoho zastánců. Navzdory většinovému názoru v zahraničí není doma považován za válečného zločince. Je pravda, že odsouzen nikdy nebyl. V Haagu totiž zemřel dříve, než byl v jeho případě vynesen rozsudek. 

Kdo je pro a kdo proti? 

„Pokud tuto zemi do EU povede vláda, v níž sedí lidé s názorem, že Milošević je hrdina a zaslouží si ulici a pomník v Bělehradě - je to vláda, která tuto zemi může přivést jedině do slepé uličky.“

Veřejné mínění se dá jen těžko shrnout jednoduchým pro nebo proti. Ve vládní koalici převládá konzervativní prvek, který Miloševiće reflektuje spíše příznivě. Někteří ministři a představitelé médií jsou často ve výrazné opozici. Mnozí upozorňují na bezpráví páchaná v devadesátých letech, kdy byl prezidentem právě Slobodan Milošević. 

Redaktor NIN Nikola Tomić se v N1 ještě nechal slyšet, že "pokud tuto zemi do EU povede vláda, v níž sedí lidé s názorem, že Milošević je hrdina a zaslouží si ulici a pomník (dokonce) v Bělehradě - je to vláda, která tuto zemi může přivést jedině do slepé uličky." 

Iniciativa mladých za lidská práva v Srbsku se k dilematu staví jednoznačně. Pokud pomník v Bělehradě skutečně vyroste, okamžitě by jej zbourali. Nevydržel by prý jediný den. 

Generace, jejíž dětství v devadesátých letech bylo vystaveno strachu, izolaci a nenávisti zejména kvůli politickým krokům Slobodana Miloševiće, nechce dovolit, aby byl představitel války v bývalé Jugoslávie jakkoli oslavován či veleben. 

Prokuplje má zřejmě pomníky v oblibě 

Prokuplje už má pomník prozápadnímu premiérovi Zoranu Djindjićovi, který byl zavražděn v roce 2003 ultranacionalistickým členem zvláštní policejní jednotky. Paradoxně to byl právě Djindjić, kdo inicioval zadržení a odvezení Miloševiće do Haagu. 

V každém případě rozhodovat o názvech ulic a výstavbě pomníků přísluší obecním komisím. 

Milošević jako jeden ze symbolů válečného konfliktu 

Slobodan Milošević byl srbský politik, prezident Srbska v letech 1991–1997 a hlava Svazové republiky Jugoslávie v letech 1997–2000. Na podzim 2000 jej mohutné demonstrace donutily přiznat porážku v prezidentských volbách. Je považován za hlavního představitele Srbů během konfliktů v bývalé Jugoslávii. Začátkem roku 2006 byl nalezen mrtev ve své cele v Haagu, kde byl uvězněn a souzen Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, spolu s dalšími srbskými, muslimskými a chorvatskými generály. 

Autor:  Radka Nováková

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace