Zprávy → Evropa19. září  2016 v 16:05  

Mrtvé duše, kolotoče a znechucení voliči. 'Jednotnému Rusku hraje nízká účast do karet'

Vladimir Putin na návštěvě jedné z moskevských volebních místností - Foto:  Reuters

Vladimir Putin na návštěvě jedné z moskevských volebních místnostíFoto:  Reuters

ROZHOVOR. Ruské urny letos nalákaly jen necelou polovinu oprávněných voličů. Je rekordně nízká účast v nedělním boji o Státní dumu dokladem, že vládní systém ztrácí dech? „Čím nižší volební účast, tím větší prostor pro mrtvé duše,“ namítá politolog Jan Šír.

Politický systém Ruska je označován za řízenou demokracii. Zvládli ruští „manažeři“ letošní volby dobře? 

Výsledky přiřkly drtivé vítězství Jednotnému Rusku. Vládní strana tak v parlamentu posílila své pozice a s bezpečnou rezervou si zajistila ústavní většinu, tedy návrat před kritický rok 2011. Druhý hlavní závěr, který z výsledků plyne: v parlamentu nebude jediný zástupce sil, které oponují Vladimiru Putinovi. Slovy nula. Z tohoto pohledu se tedy zdá, že volby byly řízeny dobře, protože výsledek předčil očekávání. 

Čtěte také: Ruské volby vyhrálo Jednotné Rusko, ukazují předběžné výsledky. Uspěli i komunisté či Žirinovskij

I co se volební účasti týče? Byla 47procentní, tedy rekordně nízká… 

Jistě, můžeme se tu bavit o apatii voličů. Ale do velké míry také o záměru těch, kteří volby vypisovali. Z takových podmínek totiž Jednotné Rusko těží. Má pevné jádro a veškerý státní aparát na své straně, čili se úměrně zvyšuje počet těch, kteří pro něj hlasují. 

Letošní volby proběhly v Rusku standardním způsobem, ani tentokrát se nevyhnulo volebním podvodům ve prospěch vládnoucí strany. A řada z nich je založena právě na nižší volební účasti – čím nižší volební účast, tím větší prostor pro metody jako vícečetné hlasování, kolotočová schémata, odvolení na cizí doklad, mrtvé duše a podobně.  

Čtěte také: KOMENTÁŘ RUSKÉHO POLITOLOGA: Ivan Preobraženskij: Přijdou po triumfu Jednotného Ruska předčasné volby do Kremlu?

Předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová ovšem pohrozila, že všichni „hrdinové“, rozuměj podvodníci, budou po zásluze potrestáni. Jak hodnotíte angažmá známé obhájkyně lidských práv v těchto volbách? 

Předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová (vlevo) zastávala post ombudsmanky. - Foto:  Reuters

Předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová (vlevo) zastávala post ombudsmanky.Foto:  Reuters

Nechci hrát roli ďáblova advokáta. Nevím, proč Pamfilovová tu funkci vzala – muselo jí být jasné, jako člověku, co se pohybuje ve vysoké politice, jak ty volby probíhají. Ano, kladla velký důraz na procedurální čistotu, ale že by byla natolik výrazná osobnost, aby změnila fungování systému? Čekat něco takového by bylo absolutně nerealistické. Ostatně, ani ve funkci ombudsmanky nezmohla prakticky nic. 

A co zmohla opozice? Ve volbách propadla. „Naši voliči už nevěří ve volby a zůstali doma. Je to naše chyba a naše zodpovědnost,“ prohlásil kandidát liberálního Jabloka Lev Šlosberg. V Petrohradu šel k urnám jen každý pátý volič - je bojkot novou cestou těch, kdo s režimem nesouhlasí? 

Domnívám se, že současné politické klima v Rusku neumožnuje konání jakkoli demokratických, svobodných, čestných voleb. Politická opozice sama sebe oslabuje tím, že není jednotná ani v téhle otázce – někteří skutečně volají po bojkotu, ale jiní se voleb účastnili. Ano, lze to chápat i tak, že tím napomáhají legitimizaci stávajících pořádků. 

Navíc nejen s vnitropolitickým, ale také s mezinárodně právním dopadem. Šlo o první volby na území okupovaného Krymu, čímž se kandidující opozice nechala vtáhnout do dosti špinavé záležitosti. Problematizuje to její slova, že vystupuje proti anexi Krymu a že s Putinovou zahraniční politikou nemá nic společného. 

Štěpili se i jiní než antiputinovská opozice. Například Komunistické straně Ruské federace konkurovali Komunisté Ruska – sice nebudou v parlamentu, ale uspěli u 2,5 % voličů… 

Komunistický předák Gennadij Zjuganov. - Foto:  Reuters

Komunistický předák Gennadij Zjuganov.Foto:  Reuters

V případě Zjuganovových komunistů nebo Žirinovského liberálních demokratů je slovo opozice v podstatě dekorace, protože v klíčových věcech hlasují spolu s Jednotným Ruskem. Ale to neznamená, že se jich manipulace nedotknou. 

Projekt Komunistů Ruska mohl cílit na oslabení Komunistické strany Ruské federace, jako takzvaná spoiler party – subjekt, který vystavuje kandidaturu nikoli za účelem volebního zisku, ale aby odčerpal hlasy někomu silnějšímu, koho je třeba poškodit. Takové „spoilující“ subjekty jsou navíc schopné dostat své lidi do volebních komisí a zabrat tím místo skutečné opozici, což je neméně důležité s ohledem na to, jak jsou volby v Rusku reálně administrovány. 

Netýká se to jen komunistů, skoro stejný výsledek měla i Ruská strana důchodců za spravedlnost, do velké míry klon Spravedlivého Ruska. Je to standardní technologie ke štěpení elektorátu, kterou se rozčeří jednota hlasování a voliči se zmatou, případně znechutí tak, že k volbám vůbec nepůjdou. 

Čtěte také: Kdo přijde ‚Místo Putina‘? Nikdo, dokud je při smyslech. A Chodorkovskij to nezmění

Může mít letošní volební účast i symbolický dopad? K volbám dorazila necelá polovina elektorátu, z toho pro Jednotné Rusko hlasovala půlka… Nepotřebuje režim zdání, že jedná s požehnáním většiny ruského lidu? Třeba v případě, že si ekonomika vynutí ještě víc úsporných opatření? 

V tomhle ohledu bych byl opatrný - volby daly režimu stoprocentní mandát. V dlouhodobém měřítku to roli hrát může, parlament bude jednobarevný, tedy jednonázorový, a velký segment obyvatelstva v něm tudíž není zastoupen. Pokud se vnitřní poměry vyhrotí, může to vést k radikalizaci ulice, která v parlamentu nebude mít legální kanály, kterak standardně ovlivňovat přijímání politických rozhodnutí. 

Ale nevěřím, že to otřese podporou a legitimitou režimu. Svědčí o tom i průběh volební kampaně, kde výrazným způsobem převládla úplně jiná témata než prohlubování problémů v řadě oblastí, včetně zmiňované ekonomiky. Narážím na patriotickou konsolidaci kolem vůdce, který, jak tvrdila kampaň, ponížené Rusko opět pozvedl a navrátil jeho lidu národní hrdost.
 

Jan Šír působí na Katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze. Zabývá se bezpečnostním, politickým a energetickým vývojem nástupnických států bývalého Sovětského svazu. 

Autor:  Magdalena Slezáková  (mls)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace