Na Lesbu vznikl hotspot pro migranty, někteří místní neskrývají obavy
Místo turistů míří na některé řecké ostrovy hlavně uprchlíci. Nejvíc jich z Turecka přijíždí na Lesbos, kde vzniklo i první záchytné centrum, takzvaný hotspot s kapacitou až 4 tisíce míst. Podle obyvatel ostrova ale pokračující příliv migrantů zničí turistický ruch, na kterém jsou závislí. Někteří obchodníci se ale novým podmínkám přizpůsobují.
Reklama láká na krásy ostrova, na nejlepší sardinky i na obce, ve kterých se zastavil čas. To je Lesbos, kdysi působiště starořecké básnířky Sapfó, které se v moderní době stalo vyhledávaným letoviskem. V posledních měsících se mu ale návštěvníci spíše vyhýbají.
„Nemáme tu zahraniční turisty, nejezdí sem už Francouzi ani Angličané, máme jen uprchlíky," stěžuje si jeden ze stánkařů rozesetých podél přístavu.
Naproti se na vlnách houpe plavidlo pobřežní stráže a za ním obří trajekty schopné pojmout až 2500 lidí. Ty jediné jsou teď vytížené celoročně.
Namísto turistů míří na Lesbos uprchlíci, přesvědčil se mezi místními zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
„Vloni v létě sem přijížděly tři až čtyři tisíce běženců denně. V zimě jich je míň, kolem osmi set až tisíce, ale připlouvají neustále. Jen když je silný vítr, tak ne. No a pak si koupí jízdenku za necelých 50 eur a odjedou lodí do Atén," dodává.
Pro řadu obchodníků to prý má katastrofický dopad a místní neskrývají obavy o vlastní bezpečnost.
Do Řecka už od začátku roku dorazilo na 70 tisíc běženců
Číst článek
„Nevíme, co bude další den, co bude příští minutu. A není to jen náš problém, ale celé Evropy. Podívejte, co se stalo v Paříži a co se děje jinde. A nejhorší je, že si nemyslíme, že to brzy skončí,“ povzdechne si další z prodavačů.
I proto je, stejně jako většina obyvatel ostrova, proti zdejšímu hotspotu. Někteří se však dokázali rychle přizpůsobit a řada cestovek i restaurací nabízí služby i v arabštině.
A jinak vše vidí i pracovníci humanitárních organizací a dobrovolníci.
„Mnoho lidí umírá pro nic. A je jedno, zda civilisty zabijí islamisté nebo na dům dopadne bomba. Nejhorší ale je, že v Sýrii se střetly zájmy regionálních mocností, každý tam hraje tu svou hru a chce doslova urvat co nejvíc pro sebe,“ vysvětluje 30letý Deny z Damašku.
Pohyb pašeráků v Egejském moři začnou sledovat lodě NATO
Číst článek
„Na Syřanech jim nezáleží, po pěti letech tak mnozí nevidí šanci na zlepšení a už nechtějí čekat v Libanonu či Turecku a jdou raději sem a pak dál," dodává Deny. Také uprchlík, který teď pomáhá s tlumočením. A také s identifikací.
„Rozlišíte je podle toho, jak vypadají, takže skoro na první pohled. A samozřejmě podle řeči, jaký mají přízvuk a tak. Ale na druhou stranu, proč bychom je měli rozdělovat na ty, co mají šanci na ochranu, a na ty, co se mají poslat zpět? Proč by nemohli dál jít Alžířané, Maročané a další? Když pak budou páchat špatnosti, no tak je pošlete zpět, ale dříve ne," je přesvědčený mladý Syřan.
Tzv. hotspoty ale mají právě zajistit, aby ekonomičtí migranti byli vraceni zpět.
„A teď jde o to, aby to skutečně stoprocentně fungovalo. Abychom nezjišťovali třeba po té balkánské cestě, že dochází k tomu, že jsou pořád ve hře falešné pasy, že jsou tam lidé, kteří by tam neměli být,“ říká šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek z ČSSD.
„Jde o to, aby hotspoty fungovaly na všech místech, protože Řecko by mělo zřizovat další. A hlavně tady se pořád vrací, že docela klíčovým místem pro zvládnutí problému je Turecko,“ dodává Zaorálek.
