Naději střídá frustrace. Ubytovny plné uprchlíků mají výbušný potenciál, říkají odborníci
Ubytovny pro uprchlíky jsou v Německu plné. Města a obce pro ně musejí hledat alternativní ubytování, budují kontejnerová sídliště nebo zařizují prázdné nevyužívané budovy. Navzdory těmto snahám se uprchlíci v záchytných místech stále tísní na malém prostoru. Podle odborníků představují tyto podmínky výbušný potenciál. První incidenty v uprchlických ubytovnách už musela urovnávat policie.
„Představte si, že musíte žít s rodinou dva roky v jedné místnosti. S lidmi okolo sebe, se kterými se pořádně nedorozumíte. Nevíte, co s vámi bude,“ přibližuje podmínky v německých ubytovnách pro uprchlíky psycholožka Irena Petzoldová. Každý je podle ní hrozně nervózní, podrážděný.
„K tomu přicházejí nedorozumění a krizové momenty, které tam každý má,“ podotýká.
Otřesné zážitky útěkem nekončí. Uprchlíky čeká stísněný prostor, nedorozumění a další nejistota, přibližuje psycholožka Irena Petzoldová
Irena Petzoldová je psycholožka, česká emigrantka, v Německu žije od 70. let. V Berlíně pracuje s traumatizovanými uprchlíky, kteří trpí depresemi a stresujícími zážitky ze zemí, ze kterých utekli. Klienti z Kavkazu, Afriky nebo Afghánistánu.
„Většina lidí, které mám z Afghánistánu, měla problémy s talibanskými skupinami. Mám třeba klienta, kterého unesli. Vlastně více klientů, které unesli, zadržovali a dost týrali, aby je donutili ke spolupráci. Ten můj klient utekl, ale vyprávěl mi strašné věci, co se tam všechno dělo,“ uvádí jeden z mnoha příkladů psycholožka.
Nechápou, proč musí čekat
Když uprchlíci nakonec dorazí do země, ve které žádají o azyl, většina z nich zpravidla prodělá stejný vývoj. Vystřízlivění z počáteční euforie.
„Na začátku mají ještě naději. Jsou rádi, že sem přišli, dají rozhovor a čekají. A čím déle čekají, tím hůř se jim daří,“ vysvětluje Petzoldová. Uprchlíci prý nerozumí tomu, proč musejí čekat.
„Oni už přece všechno řekli a všichni musí rozumět tomu, že potřebují pomoc,“ říká Petzoldová.
Nejhorší je podle ní okamžik, kdy běženci dostanou zamítavé rozhodnutí žádosti o azyl. „Chodí na soud a to čekání je ještě horší.“
Azylové řízení se tak táhne i několik let, nejistá budoucnost, neustálá hrozba odsunutí potom prohlubuje frustraci. V Norimberku tito bezprizorní uprchlíci demonstrovali zkraje měsíce za vyřešení jejich zoufalé situace.
Násilné střety jsou výjimkou, zatím
„Jejich frustrační tolerance už je u konce. Mají za sebou hrozné věci. Jsou v ubytovně, kde mají velmi málo místa, kde nemají klid. Jsou tam spolu skupiny, které si navzájem vůbec nerozumí,“ upřesňuje Petzoldová.
Incidenty v uprchlických ubytovnách jsou zatím ojedinělé, násilné výtržnosti, jaké se staly před týdnem v durynském Suhlu, kde se několik desítek uprchlíků popralo mezi sebou a pak i s policisty, jsou stále výjimkou.
Německá vláda v reakci na rekordní počet žadatelů o azyl uvolnila jednotlivým spolkovým zemím půl miliardy eur, aby mohly mimo jiné rychleji překonat nedostatek míst v uprchlických ubytovnách.
„Myslím si, že to Německo zvládnout musí. to není otázka, jestli to zvládne, nebo ne. Ono to nějakým způsobem zvládne,“ dodává psycholožka. Prý také proto, že v Německu je dlouhá tradice uprchlíky přijímat a starat se o ně.