NATO chce opustit Afghánistán do roku 2014. Základny spojenců ale nezmizí
Rok 2014 jako datum předání správy v Afganistánu do ruku tamních ozbrojených sil. To si vytkla za cíl Severoatlantická aliance na své vrcholné schůzce v Lisabonu. Datum navrhl sám afgánský prezident Hamíd Karzáí.
Aliance se teď bude snažit vycvičit dostatek afgánských vojáků a policistů, aby mohli sami udržovat pořádek v zemi a bránili se proti teroristickým skupinám.
Právě o Afganistánu jednali prezidenti a premiéři 28 členských zemí NATO spolu s dalšími zeměmi, které se mise ISAF účastní.
K úplnému odchodu a předání bezpečnostního dohledu ale zřejmě ani ve zmíněném roce nedojde, neboť podle ohlasů zúčastněných by měli v zemi zůstat alespoň cizí vojenské základny s posádkami. Rok 2014 je tak spíše orientačním bodem v plánování odsunu jednotek Severoatlantické aliance.
Prezident USA Barack Obama je ale přesto k termínu 2014 optimistický. "Jsme v lepší situaci než loni, proto jsem si jistý, že budeme moci zodpovědnost předávat už v červenci 2014. Generál Paetreus už na tom pracuje."
Vondra: Tlak na Afghánce je důležitý
Zejména pro občany Spojených států je avizované datum jakýmsi signálem, jelikož podpora tažení do Afghánistánu v USA dlouhodobě klesá a řada populace považuje misi za druhý Vietnam.
Datum se může stát i určitou mantrou pro samotné Afghánce, jelikož je může motivovat k postupnému zahrnutí jednotlivých provincií do vlastního bezpečnostního programu, což je důležité i podle českého ministra obrany Alexandra Vondry, který se domnívá, že vyvinout v tomto směru na Afghánce tlak je ku prospěchu dané věci.
„Pokud Afghánci měli pocit, že vše dostanou zadarmo, nebyli by pod motivujícím tlakem. Zároveň se ale nikde neříká, že v roce 2014 tam nebude jediná mezinárodní jednotka. Určitý časový limit je nutné dávat a myslím, že rok zmíněný rok je rozumným datem k odchodu,“ uvedl pro Radiožurnál Vondra.
Generální tajemník NATO Rasmussen rovněž považuje rok 2014 za realistické datum k odchodu, některé země za příliš ambiciózní. Takto označil tento záměr prezident Václav Klaus. Také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg to nevidí jako reálnou možnost. „Mezitím začnou jednání mezi vládou a povstaleckými skupinami. To se bude dlouho táhnout. Předpokládám, že různé spojenecké oddíly tam budou ještě po roce 2014,“ přiblížil.
Po skončení jednání všech přispivatelských států do mise ISAF nicméně Rasmussen vyjádřil uspokojení nad tím, že několik zemí přislíbilo posílit vlastní školící jednotky v Afghánistánu, což se týká i ČR.
Spolupráce aliance s Ruskem
Rovněž se očekává schůzka zástupců NATO a Ruska. Od roku 2008 tak půjde o první podobnou schůzku. Rusko dnes v Lisabonu dostane nabídku zapojit se do společné protiraketové obrany. Očekávání spojená s touto nabídkou ale nejsou v zemích NATO příliš velká. Rusko by se muselo se Severoatlantickou aliancí shodnout na společných hrozbách. Tedy na tom, koho považují za nepřítele, který by je mohl ohrožovat. To se ale například v případě Íránu nedá očekávat.
Jednání o zapojení Ruska do protiraketové obrany NATO budou podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga rozhodně trvat dlouho. Ruský požadavek na spolurozhodování o systému NATO je podle něj nesplnitelný.
Můžeme si představit, že by spolupracovaly dva systémy. Ruský a systém NATO. Že by se vzájemně informovaly a tak dále,“ říká Schwarzenberg.
Protiraketový deštník přikryje Česko asi až za 8 let
Podle Václava Klause je snaha o zapojení Ruska do alianční protiraketové obrany dobrý tah. Uvedl to ještě před začátkem lisabonského summitu NATO. „Já si myslím, že je to docela pozitivní koncepce, kterou protlačuje nový generální tajemník NATO pan Rasmussen. Jestli Rusko bude chtít spolupracovat, nemohu říci, ale náznaky jsou, že ano.“
Jako první mají být pod ochranným štítem protiraketových střel země jižního evropského křídla Aliance. Potvrdil ministr obrany Alexander Vondra.
„Začíná se tím, aby byla chráněna ta nejohroženější místa v Evropě, respektive její jihovýchodní cíp. Ve střední Evropě se počítá s horizontem do roku 2018,“ řekl Vondra Radiožurnálu.
