NATO chce vojáky v Pobaltí a podporuje Ukrajinu. Kreml mluví o nepřátelských signálech

Severoatlantická aliance odpoví rázně na jakoukoli agresi ze strany Ruska. To je asi hlavní závěr končícího summitu NATO ve Varšavě. Kreml vnímá závěry schůzky jako nepřátelský signál. Rusko prý po ní posílí své jednotky na hranicích se zeměmi NATO.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský prezident Petro Porošenko (vlevo) a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na summitu NATO ve Varšavě

Ukrajinský prezident Petro Porošenko (vlevo) a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na summitu NATO ve Varšavě | Zdroj: Reuters

Členské země NATO se ve Varšavě dohodli třeba na nové velké námořní operaci ve Středozemním moři nebo na pokračující vojenské misi v Afghánistánu, asi největší pozornost však budí dohoda o vyslání tisíců vojáků do Pobaltí a Polska.

„Bude to mezinárodní síla a vyšle jasnou zprávu: Útok na jednoho spojence vyvolá reakci všech spojenců,“ popsal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hlavní smysl vyslání mezinárodních praporů k ruským hranicím.

Mělo by jít o asi 4000 vojáků hlavně ze Spojených států, Velké Británie, Kanady a Německa. Ti by sice mohli jen těžko účinně vzdorovat, kdyby se Rusko rozhodlo zaútočit plnou silou, měli by však Moskvu odstrašit, kdyby snad plánovala v Pobaltských republikách opakovat scénář z Krymu a východní Ukrajiny.

NATO spustí novou operaci ve Středozemním moři. Kvůli boji s terorismem i sběru informací

Číst článek

I o východu Ukrajiny Stoltenberg mluvil, když dnes vyzval Rusko, aby přestalo „politicky, vojensky a finančně“ podporovat tamní separatisty.

Moskva vnímá výsledky varšavského summitu jako nepřátelský signál ze strany NATO. Aliance podle ruských médií dala jasně najevo, že Západ považuje Rusko za bezpečnostní hrozbu.

Rusko chce posílit své jednotky na hranicích se zeměmi NATO. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruské zbraně jsou stále účinnější a Moskva bude intenzivně chránit své oblasti zájmů.

Ani NATO nechce ohledně zbraní nic podcenit. V závěrečném dokumentu k summitu se třeba píše, že Spojené státy, Británie a Francie zajistí, že všechny prvky jaderného odstrašování NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní.

A za další oblast, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem, uznal summit i kyberprostor.

Nebojová operace NATO bude v Afghánistánu pokračovat i po roce 2016. Češi by mohli školit piloty

Číst článek

I přes některá silná vyjádření Rusko i NATO prohlašují, že mají zájem spolupracovat. Podle Moskvy by to mohlo být hlavně v otázkách boje proti mezinárodnímu terorismu. A i Stoltenberg mluvil o tom, že aliance stojí o konstruktivní dialog s Ruskem.

Vůli k dialogu ocenil český prezident Miloš Zeman. Ten se podel svých slov neobává, že by plánované vyslání vojáků do Pobaltských zemí a Polska prohloubilo napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Vyslání vojáků vnímá jako symbolickou misi na žádost Pobaltí a Polska.

„Ale současně jsem také zdůraznil, že Česká republika o ničem podobném neuvažuje a o nic podobného nepožádala,“ dodal Zeman.

Martin Dorazín, ČRo, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme