Nejprve je třeba zajistit elektřinu a jídlo, říká Jorgos Tsipras, bratr řeckého premiéra
Karty jsou po včerejších předčasných volbách v Řecku rozdané. Vládnout tam bude koalice levicových radikálů a pravicových populistů. Vítězem voleb je strana Syriza vedená Alexisem Tsiprasem. K sobě přibrala malou stranu Nezávislých Řeků. Obě se shodují v názoru na úsporná opatření, která podle nich Řecko dusí. Plány Syrizy představil v rozhovoru pro Český rozhlas člen jejího ústředního výboru Jorgos Tsipras.
Náš zvláštní zpravodaj v Aténách Pavel Novák mluvil o záměrech Syrizy s členem jejího ústředního výboru a koordinátorem pro zahraniční politiku JorgosemTsiprasem.
Co bude první krok, který vláda Syrizy udělá?
V zahraničí se příliš neví o tom, že Řecko prožívá svého druhu humanitární krizi. Jsou tu desetitisíce domácností, které mají odpojenou elektřinu a topení. Jsou tu tisíce lidí, kteří trpí hladem. To nás vrací do doby před 60 nebo 70 lety. Prožíváme nejhorší dobu, jaká v Řecku byla od 2. světové války.
Řecko má nového premiéra, je jím Alexis Tsipras, lídr vítězné Syrizy
Číst článek
První kroky k nápravě této situace nebudou moc drahé pro státní rozpočet. Jde o to, zajistit všem dodávky elektřiny a také to, že všichni budou mít každý den co jíst.
Pak můžeme provést další sérii opatření v boji s extrémní chudobou. Zvýšit minimální mzdu a snížit daňové zatížení nejchudších vrstev obyvatel. Prioritní pro nás také je posílení zaměstnanosti.
O plánech Syrizy mluvil člen jejího ústředního výboru Jorgos Tsipras se zpravodajem ČRo Pavlem Novákem
Ještě zásadnější je také znovunastartovat ekonomiku. V posledních 6 letech jsme stále byli v recesi. Propad hospodářství se rok od roku zvyšoval. Je to svého druhu katastrofa. Prvotní pro nás tedy je, zastavit tuto katastrofu.
Udělat to, není tak drahé. Je to ale nutné nejen pro Řeky, ale pro všechny, kdo by se dostali do podobné situace jako my.
V Evropě panují obavy z radikální levice a ze Syrizy. Nikdo neví, co od ní může čekat. Bojíme se nebezpečí, že by Řecko chtělo opustit eurozónu. Že by se v Řecku začalo zase platit drachmami. Jsou takové obavy oprávněné?
Říkáme jasně, ne. Jsme si plně vědomi toho, že v Evropě se označení radikální levice rovná slovům extrémní levice. To není náš případ. Že jsme radikální, znamená, že nejsme součástí staré, tradiční levice. Snažíme se řešit problémy současnosti, které jsou hodně odlišné od těch, které tu byly před 40 lety.
Je tu samozřejmě problém chudoby v důsledku úsporných programů. Tyto problém si nezpůsobilo samo Řecko, ani je nezavinila Syriza. Ale jsou tady a zhoršují se.
Nová řecká vláda musí podle eurozóny splnit dosavadní dohody
Číst článek
Potřebujeme proto nutně změnu. Pozorujeme, že v Evropě je velký zájem o to, co se v Řecku děje. Nevybavuji si jiné volby, které by vyvolaly takový zájem v Evropě a ve světě. Je to zájem nejen o to, co se nastane v Řecku, ale co se pak bude dít v Evropě.
A k naší politice vůči eurozóně. Nemá nic společného rušením eura, nebo něčím podobným. Nejen v Řecku, ale i jinde v Evropě se už říká, že záchranný program, který nám měl pomoci snížit zadlužení, je totální neúspěch. Náš dluh je neudržitelný. Než začneme platit úroky z půjček, musíme zadlužení snížit.
Musíme si vzpomenout, že podobný problém mělo západní Německo několik let po válce. Dohoda s věřiteli v roce 1953 zbavila Německo největší části dluhů. Smazalo se asi 60 procent. Také podmínky pro splácení zbylých půjček byly pro Německo velmi výhodné. To bylo jen pár let po válce.
Je tedy otázka: když se takové oddlužení mohlo použít tehdy pro Německo, proč by to nešlo dnes v případě Řecka.
