Němečtí poslanci chtějí uznat genocidu Arménů v Osmanské říši. Turecko zuří
Němečtí poslanci budou dnes schvalují rezoluci, která označuje masakry Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Symbolické prohlášení předložily vládní strany s částí opozice. Turecko jako nástupce Osmanské říše ale odmítá, že by smrt jednoho a půl milionu Arménů byla cíleným vyvražďováním. Ankara už předem varovala Berlín, že schválení rezoluce poškodí už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi.
„Samozřejmě že to naruší naše vztahy s Německem. O tom není pochyb. Prezident Erdogan proto už volal kancléřce Merkelové a sdělil jí naše znepokojení,“ upozornil turecký premiér Binali Yildirim.
Samotné hlasování v dolní komoře německého parlamentu označil za směšné. Smrt více než milionu křesťanských Arménů byla podle něj pouze jedním z běžných incidentů první světové války.
Ankara sice v minulosti přiznala, že k masakrům Arménů docházelo, rezolutně ale odmítá, že by se jednalo o genocidu.
Němečtí poslanci naopak tvrdí, že uznáním arménské genocidy chtějí přispět k historickému usmíření mezi Armény a Turky. Iniciativa vychází i z německého přesvědčení, že všechny státy by měly uznat své minulé zločiny, tak jako to udělalo Německo v případě přiznání hlavního podílu na rozpoutání obou světových válek.
Rezoluci předložily strany vládní koalice spolu s opozičními Zelenými, tři ze čtyř frakcí ve spolkovém sněmu, takže má za sebou dostatek hlasů pro schválení.
Zajímavostí však je, že špičky vládní koalice včetně kancléřky Merkelové se dnešního jednání ve Spolkovém sněmu neúčastní. Všichni to zdůvodnili dlouhodobě domluvenými jinými závazky.
Angela Merkelová místo hlasování o citlivé rezoluci, kterou už dříve podpořila, vystoupí na konferenci o digitálních technologiích.
Německo-turecké spory
Spolkový sněm bude o rezoluci hlasovat v době, kdy Turecko hrozí Evropské unii vypovězením dohody o zastavení přílivu uprchlíků do Řecka. Tu pomohla prosadit právě německá kancléřka Angela Merkelová.
Vztahy mezi Ankarou a Berlínem v nedávné době poznamenaly také spory o satirické příspěvky německých médií na adresu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten na autora jednoho televizního pořadu podal dokonce žalobu.
Spolkový sněm chtěl rezoluci přijmout už loni, na kdy připadalo 100 let od začátku deportací a masakrů Arménů v Osmanské říši. Tehdy ale bylo hlasování odloženo, aby nedošlo ke zhoršení vztahů s Tureckem.
Ze stejného důvodu bylo schválení odsunuto na začátku letošního roku, aby se neohrozilo zapojení Turecka do řešení uprchlické krize. Na schválení této rezoluce tlačili hlavně němečtí opoziční Zelení. Vládní strany se s nimi dohodly, že tento dokument prosadí do prázdnin.
