Pád Ceausescova režimu odstartoval jeden odvážný farář

Nicolae Ceausescu (1989)Foto:  www.ceausescu.org

Odvaha jednoho evangelického faráře inspirovala tisíce Rumunů, kteří se v prosinci roku 89 postavili diktátoru Nicolae Ceausescovi. Zatímco ve Střední a Východní Evropě padal jeden komunistický režim za druhým, rumunští komunisté v čele s diktátorem Nicolaem Ceausescem se stále drželi u moci zuby nehty. Srazila je až odvaha evangelického faráře Lázslo Tökese, který už nemohl dále mlčet.

"Věděl jsem, že režim musí padnout. Život v něm už byl nesnesitelný. Cítil jsem, že musím promluvit. Protože jak se píše v Bibli: ,Pokud lidé budou mlčet, začnou mluvit kameny.' Přesně v takové situaci jsme byli. Už jsme nemohli dále mlčet," říká Tökes. 

Evangelický farář a zástupce maďarské menšiny před rokem 89 vedl faru v Temešváru, stotisícovém městě na západě Rumunska. Tökes veřejně kritizoval poměry v Ceausescově Rumunsku už v roce 1988. Tím se pochopitelně dostal do hledáčku tajné a všemi obávané policie Securitate. 

Jeho církevní nadřízení se ho snažili dostat pryč z města. Jenže Lázslo Tökes se jim vzepřel: "Postavili jsme se svým prokomunistickým církevním nadřízeným. Byli to přizpůsobiví klerikové, hlavně náš biskup, kteří byli zavázáni více režimu než Bohu." 

Lidé faráře bránili před tajnou policií 

Před Tökesovým kostelem a pod okny jeho bytu pak stáli večer co večer lidé z jeho farnosti. Utvořili živý řetěz, aby tajná policie nemohla Tokese odvléci. K Tökesovu domu nakonec začali chodit i lidé jiných vyznání a jiné národnosti. 

Se svíčkami tam chodili katolíci, pravoslavní, Rumuni, rumunští Němci a Srbové. Vzpoura jednoho člověka přerostla ve vzpouru společenskou. A režimu pomalu docházela trpělivost. 

Rumunská revoluce rozhodně nebyla sametová, jako ta v Československu. Byla krvavá, při srážkách s armádou a policií a v pozdějším revolučním zmatku zemřelo více než tisíc lidí. 

Rumunská cesta ke svobodě je dlouhá a pomalá 

"Po pádu železné opony jsme očekávali, že ve všech zemích východního bloku proběhne transformace. V některých proběhla. V Rumunsku ale u moci zůstali lidé s komunistickou minulostí. Bohužel se v Rumunsku stále nacházíme v tomto přechodu - od společnosti totalitní ke společnosti demokratické, ve které vládne právo," myslí so Lázslo Tokes, dnes už biskup a poslanec v Evropském parlamentu. 

Podle něj je rumunská cesta ke svobodě dlouhá a pomalá. A dobře ví proč. "Není možné očekávat, že když se změní struktury, změní se i společnost. Většina rumunské společnosti vyrostla v komunismu. Pozůstatky té doby přežívají i nadále. Proto jsou změny tak pomalé," dodává Tökes.