Pomoc uprchlíkům ano, povinné kvóty ne, tvrdí premiéři ČR a Slovenska

O migrační krizi dnes v Bratislavě jednali premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico s rakouským spolkovým kancléřem Wernerem Faymannem. Shodli se, že je potřeba chránit hranice schengenského prostoru a podpořili také vznik speciálních zón pro migranty. Na takzvaných kvótách se ale politici neshodli. Zatímco Rakousko je pro, zbylé dvě země říkají jasné ne.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O migrační krizi dnes v Bratislavě jednali premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico s rakouským spolkovým kancléřem Wernerem Faymannem

O migrační krizi dnes v Bratislavě jednali premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico s rakouským spolkovým kancléřem Wernerem Faymannem | Zdroj: ČTK

Lidem, kteří utíkají do Evropy před válkou, musíme pomáhat. Na tom se premiéři Česka a Slovenska s rakouským kancléřem shodli. Rozdílný názor ale přetrvává na přerozdělování uprchlíků na základě kvót.

„Všem, kteří skutečně potřebují pomoc, je třeba pomoci. Od těchto lidí ale musíme oddělit ty, kteří přicházejí do Evropy z čistě ekonomických důvodů,“ řekl předseda slovenské vlády.

Přehrát

00:00 / 00:00

ČR i SR odmítají povinné kvóty na přijetí uprchlíků. Hosty ČRo byli politoložka z vídeňské univerzity Anna Durnová a slovenský sociolog Michal Vašečka

Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků v členských zemích Evropské unie označil Robert Fico za iracionální.

Naopak Rakousko by závazné kvóty na rozmístění běženců uvítalo. „Přijetí válečných uprchlíků si vyžaduje povinný a závazný systém, kterému já říkám povinné kvóty,“ řekl rakouský kancléř Werner Faymann.

Politoložka z vídeňské univerzity Anna Durnová ve vysílání ČRo připomněla, že pro Rakousko není současná situace první zkušeností s migrací nebo s uprchlíky.

„V roce 1945 přijalo Rakousko 200 tisíc sudetských Němců, v roce 1956 to bylo 180 tisíc maďarských uprchlíků, v roce 1968 Čechoslováky a za války v Bosně přijalo až 90 tisíc lidí. Takže mají zkušenost s migrací a lze s nadsázkou říct, že na tom staví svůj poválečný mezinárodní profil. Nyní ale nastala změna v tom, že se stávají spíše tranzitní zemí,“ přiblížila.

Kiska: Debata o uprchlících je zápasem o charakter Slovenska

K migrační krizi se dnes také veřejně vyjádřil slovenský prezident Andrej Kiska. Uvedl, že současná debata o uprchlících je "zápasem o srdce a charakter Slovenska" a vyzval společnost a politiky k solidaritě.

„Vždy a v každé době budeme mít své vlastní problémy, které budeme muset řešit. Ale to nesmí znamenat, že se kvůli tomu uzavřeme a nebudeme ochotní pomáhat jiným,“ řekl Kiska.

Česko má prý podle představ EK přijmout téměř 3000 uprchlíků

Číst článek

Podle Evropské komise by Česko mělo ze 120 tisíc uprchlíků přijmout na základě kvót 2978 lidí. Slovensko má podle ní přijmout 1502 migrantů. Plán přerozdělení uprchlíků má ve středu zveřejnit v Evropském parlamentu šéf komise Jean-Claude Juncker.

Plán Evropské komise pro přerozdělení uprchlíků | Foto: ČTK

Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme