Předčasné volby rozhodují o dalším vývoji Kosova
V Kosovu se dnes za mezinárodního monitoringu konají předčasné parlamentní volby – první od jednostranného vyhlášení nezávislosti na Srbsku v roce 2008.
Hlasování potrvá do 19 hodin, poté by se měly objevit první předběžné výsledky. Volební účast v jižních oblastech Kosova je zatím velmi dobrá, sever však obývají kosovští Srbové, kteří vyhrožovali, že budou volby bojkotovat.
Na bezpečnost voleb dohlíží v okolí volebních místností 6 tisíc kosovských policistů. V případě nutnosti je podpoří vojáci KFOR nebo příslušníci mise EULEX.
Atmosféra je ale poměrně klidná. Velkou pozornost věnují pozorovatelé hlasování srbské menšiny, která tentokrát nedostala žádnou direktivu z Bělehradu a může volit nebo nevolit podle vlastního uvážení.
Například v Novém Brdu tvoří Srbové většinu, ale jestli přijdou k urnám, to je jedna z největších hádanek těchto voleb. Kosovsko-albánští politici přitom do poslední chvíle přesvědčovali Srby, aby přišli do volebních místností.
„Teď máte možnost, abyste si zvolili svého člověka, politika, kterého znáte a který bude nás i vás zastupovat v parlamentu,“ vzkázal Srbům starosta okresu Novo Brdo Bajruš Ymeri.
Velký zájem mají o volby v Kosovu Albánci - jejich účast se odhaduje na 70 procent.
Nejvíce preferencí mají Demokratický svaz Kosova premiéra Hašima Thačiho a Demokratická liga Kosova, kterou založil a vedl první kosovský prezident Ibrahim Rugova. Tyto dvě strany byly v minulém období koaličními partnery, důsledkem jejich následné rozepře jsou právě dnešní předčasné volby.
Demokratickou ligu Kosova v té době vedl prezident Fatmir Sejdiu. Když ústavní soud rozhodl, že nemůže být zároveň prezidentem a předsedou politické strany, Sejdiu podal demisi a následně Demokratická liga odešla z vlády. Volby by se jinak konaly příští rok v únoru.
Bojovníci versus intelektuálové
„Zdá se, že hlavní politické rozdělení zůstane stejné, hlavní strany by měly dostat 25-30 procent,“ řekl Radiožurnálu zpravodaj Českého rozhlasu na Balkáně Martin Dorazín.
Členy a přívrženci Demokratickém svazu jsou také příslušníci kosovské osvobozenecké armády, kdežto v Demokratické lize vládnou spíše intelektuálové.
Příští kosovskou vládu čeká obtížný úkol. Musí dokončit reformu kosovských institucí, jak to žádá mezinárodní společenství, musí se postarat o srbskou menšinu a vypořádat se s velkými problémy, které Kosovo trápí – korupcí, pašováním lidí nebo drogami.
Jako každého státu na světě se i Kosova dotkly úniky z WikiLeaks. Pro Spojené státy je Kosovo důležitou zemí, do které investovaly velký politický i finanční kapitál. Z depeší vyplývá, že stotisícová srbská menšina, která v Kosovu zůstala, by se mohla pokusit o odtržení severní části země, což USA označily jako velkou hrozbu.
