Přijímejme jen politické uprchlíky, ilegály posílejme zpět, žádá Evropu italská Liga Severu

Italská vláda selhává při řešení problémů s ilegální imigrací. Tvrdí to představitelé pravicové strany Liga Severu, kteří volají po zastavení přílivu ilegálních imigrantů. Do Itálie jen za letošní rok přijelo na 50 tisíc běženců z Afriky a Blízkého východu, do konce roku jich ale může být až 200 tisíc. Podle profesora Stefana Bruna Galliho z Ligy Severu však političtí uprchlíci tvoří jen čtvrtinu z nich.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Italské úřady si neví rady s přílivem uprchlíků

Italské úřady si neví rady s přílivem uprchlíků | Zdroj: Reuters

„Největším problémem současnosti je rozlišit, kdo je politickým uprchlíkem a kdo ilegálním imigrantem. A s tím se současná italská vláda nedokáže vypořádat. Ze všech běženců, kteří se dostali do Itálie, totiž jen každý čtvrtý utíká z válkou postižené země, a má tak právo, aby požádal o politický azyl,“ říká Českému rozhlasu jeden z představitelů Ligy Severu, profesor Stefano Bruno Galli, který je také zástupcem lombardského guvernéra Roberta Maroniho.

Přehrát

00:00 / 00:00

Italská Liga severu chce rozlišovat uprchlíky na politické a ilegální. Podrobnosti přináší redaktor ČRo Robert Mikoláš

A jak v této souvislosti připomíná, Itálie dostala v uplynulých letech řadu pokut od Evropské unie právě za to, že mnohé imigranty posílala zpět. Nejasno o statutu běženců tak má i Brusel, to ovšem tíživou situaci s přílivem dalších a dalších lidí z Afriky a Blízkého východu neřeší:

„Je tedy nezbytné lépe zorganizovat kontrolu uprchlíků, zjistit, kdo skutečně má právo dostat politický azyl, a kdo ne. Ilegální imigranty je pak třeba, i na základě dohod se severoafrickými státy, Alžírskem a dalšími vracet zpět. Určitě by vyšlo levněji je naložit na jednu loď a poslat je zpátky, než zajišťovat ochranu pobřeží a organizování záchranných operací ve Středozemním moři. Navíc když se sem už dostanou, tak dostávají padesát eur na den, k tomu mají i mobilní telefon a tak dále,“ vypočítává profesor Galli. podle kterého se vzniklou situací musí zabývat celá Evropa.

Obce na severu Itálie se navzdory rozhodnutí úřadů zdráhají přijímat uprchlíky z Afriky

Číst článek

„Konečně si Evropa všimla toho, že problém s uprchlíky má vskutku evropskou dimenzi. V některých oblastech na severu Itálie u hranic se Švýcarskem, jako třeba v Saronno a Como se už dokonce organizují ilegální přesuny těchto běženců dál na sever, do dalších zemí. Jen Evropa jako celek tak může celou situaci zvládnout,“ myslí si Galli.

Profesor Stefano Bruno Galli je jedním z představitelů italské Ligy severu | Foto: Robert Mikoláš

Chápe proto, že se některé země brání kvótám na přijímání uprchlíků, jak je stanovuje Evropská komise. Ideální by podle něho sice bylo, aby si jednotlivé státy uprchlíky rozdělily, ale takovéto rozhodnutí označuje za rigidní. Představitelé Ligy Severu stojící v čele severních italských provincií pak také varovali jednotlivé obce před přijímáním dalších uprchlíků s tím, že by jim mohlo vedení provincie omezit dotace. Chtějí tím ale jen poukázat na existující potíže.

„Jde také o problém náboženský. Všichni viděli video s vlajkou Islámského státu, která vlaje nad Koloseem v Římě. Itálie má dohodu se všemi náboženstvími, s výjimkou těch muslimských. Ony samy o to nestojí. A i když třeba ministerstvo vnitra má informace o členech náboženských skupin, tak je nikomu z politiků nechtějí dát. Takže my nevíme, kde a jak působí, kolik jich je a o co usilují,“ neskrývá obavy Galli.

V této souvislosti poukazuje na údajně největší chybu, které se Evropa v nedávné minulosti dopustila.

„Evropská civilizace je v nesnázích. Dostala se do potíží, o tom není sporu. A může si za to sama, protože poslala ozbrojené síly do islámských zemí, kde se snažila prosadit demokracii. Tím ale vyvolala zcela opačnou reakci a dnes máme co do činění s islámskými radikály. Ti umírnění jsou totiž v menšině. A sama Evropa ukazuje své slabiny, takzvaná evropská ústava je totiž hlavně ekonomickým dokumentem, vůbec ale nezdůrazňuje hodnoty, na kterých naše civilizace stojí, tedy i na křesťanském základě,“ dodává Stefano Bruno Galli.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme