Putin se zmínil o státě separatistů. Šlo jen o výzvu k rozhovorům, korigoval mluvčí Kremlu
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina by k řešení krize na východě Ukrajiny mohl přispět vznik nového státu, který by „ochránil legitimní zájmy tamních obyvatel“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později výrok korigoval s tím, že Putin jen vyzval k rozhovorům o uspořádání na Ukrajině a že ukrajinský východ má zůstat součástí Ukrajiny.
O možnosti vytvoření nového státu na jihovýchodě Ukrajiny, kde se od dubna střetávají vládní jednotky s proruskými povstalci, se Putin zmínil v rozhovoru s ruskými novináři.
„Měli bychom okamžitě začít vážně debatovat o otázkách týkajících se politické organizace společnosti a vytvoření státu pro jihovýchodní Ukrajinu, aby ochránil legitimní zájmy tamních obyvatel,“ řekl ruský prezident.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krátce na to upozornil, že Putin nemluvil o vytvoření Novoruska jako státu, ale jen vyzval k rozhovorům uvnitř Ukrajiny o tom, jaké by mělo být státní zřízení, aby přihlíželo k zájmům východních regionů, Novoruska.
Novorusko je výraz, který prokremelská média začala používat pro ruskojazyčné oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Za Novorusko se také označují povstalci v Doněcké a Luhanské oblasti.
Putin se dnes také vyjádřil k sankcím Evropské unie. Ruský prezident, který nedávno v odvetě za západní sankce zakázal dovoz západních potravin, varoval, že pro evropské firmy nebude snadné vrátit se na ruský trh.
EU zřejmě navrhne vyloučit Rusko z platebního systému Swift. Česko to zváží
Číst článek
„Nebezpečí pro naše tradiční dodavatele tkví v tom, že když se nějaké společnosti uchytí na nějakém trhu, mluvíme zejména o ruském trhu, pak je bude velice těžké či přímo nemožné vystrnadit,“ podotkl.
Podle něj to evropští podnikatelé chápou a jsou prý „rozčarováni politikou svých států“.
Sankce, které Evropská unie na Rusko uvalila i další, o nichž uvažuje, by měly Moskvu donutit, aby nepodporovala ukrajinské separatisty a svým postojem neeskalovala napětí.
Podle Kyjeva i NATO působí na východě Ukrajiny dokonce ruští vojáci. Rusko se brání buď popíráním těchto zpráv, nebo tím, že tam vojáky cíleně neposílá.
Jedním z důkazů o přítomnosti Rusů na Ukrajině bylo nedávné zadržení ruských výsadkářů, kteří dnes odcestovali do Ruska v rámci výměny zajatců. Vojáci pronikli asi dvacet kilometrů do nitra Ukrajiny, podle Moskvy omylem.
„Ukrajinská média se pozastavují nad tím, že tito zbloudivší vojáci čistou náhodou měli zamalovaná čísla na samopalech a dalších typech svých zbraní a čirou náhodou neměli na uniformách žádné identifikátory. Naznačují tím, že dobře věděli, kam jdou,“ poznamenal zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
V Doněcku, kde zpravodaj v těchto dnech pobývá, podle něj není přítomnost ruských vojáků zjevná, což však ještě nic neznamená.
„I kdyby tady byli, tak by nenosili ruskou vlajku a identifikátory, které by je mohli prozradit, že jsou to ruští vojáci,“ uvedl Dorazín. Tak tomu bylo i v případě působení ruských vojáků na Krymu, jejichž aktivity Kreml dlouho popíral.
Problém je rozeznat Rusy i podle jazyka. „Tady ten východ Ukrajiny mluví rusky, mluví podobným nářečím jako lidé z druhé strany hranice v Rostovské a Krasnodarské oblasti,“ dodal Dorazín.
