Řecko volí nový parlament, na výsledek netrpělivě čeká celá Evropa
Voliči v Řecku vybírají nové složení parlamentu. K předčasným volbám vedly na konci minulého roku neshody stran na novém prezidentovi. Řekové tedy musí rozdat politické karty znovu. Nová vláda si bude muset poradit s 25procentní nezaměstnaností a hlubokou hospodářskou krizí, která zemi sužuje už víc jak 5 let. Průzkumy ukazují, že nejvíc voličů dá svůj hlas radikálně levicové koalici Syriza.
Ačkoli průzkumy předpovídají vítězství Syrizy, nejasné zatím zůstává, jestli dostane tolik hlasů, aby mohla sestavit vládu samostatně.
Pro bratry Kristose a Alexandra je zásadní, aby poprvé vládu sestavovala opravdu nová levicová strana, která skoncuje s programem drastických škrtů. Oba proto volili koalici radikální levice Syriza. Oba jsou architekti a oba bez práce. Jsou dvojčata a mají tedy velmi podobné názory.
Od voleb čekají znovunastartování ekonomiky, pracovní příležitosti a nový pohled na politiku. Má to být nový začátek nejen pro Řecko, ale i příklad pro jiné země v Evropě.
Chceme prosperitu, vědí Řekové. Na cestě k ní však zajedno nejsou
Číst článek
Starší voliči se většinou přiklánějí k zavedeným stranám. Volí hlavně Novou demokracii premiéra Samarase, která vládla v Řecku v posledních 2 letech.
Jeden z cílů Syrizy je nenechat si diktovat podmínky západními státy a skoncovat s úspornými opatřeními, která dusí život v Řecku.
O vystoupení z eurozóny nejde, řekl ČRo představitel Syrizy
Její představitelé ale popírají, že by chtěli zrušit euro a znovu zavést drachmu. Toto tvrzení je podle nich součástí snahy jiných stran o démonizaci koalice.
„Naše oficiální politika nemá co dělat s nějakým vystupováním z eurozóny. Chceme zastavit program omezování výdajů. Záchranný projekt, který měl snížit naše zadlužení, tady zcela selhal,“ řekl Českému rozhlasu člen ústředního výboru koalice Syriza Jorgos Tsipras.
Pokud Syriza volby v Řecku vyhraje, bude to první radikální strana v Evropě, která se díky vyčerpanosti obyvatel krizí dostane k moci.
Někteří Řekové se rozhodli k volbám nejít, přestože je v zemi hlasování povinné. Neúčast ve volbách se ale nepokutuje.
Práh pro vstup do parlamentu jsou 3 procenta.
Předčasné volby následují po třech ztroskotaných pokusech o zvolení nového prezidenta země na konci loňského roku.