Rozhovor s G. Kepelem o šíření islámského extremismu
Vyznavači takzvaného saláfistického džihádu jsou mezi muslimy ve velké menšině. Navzdory tomu jejich vidění světa dnes mnozí lidé na Západě ztotožňují s islámem jako takovým.
Jedná se o silně konzervativní pojetí sunnitské víry, které se v devadesátých letech proměnilo ve hnutí hlásající násilný boj proti bezvěrcům. Termín saláfistický džihád použil pro tento radikální výklad islámu poprvé přední francouzský expert na muslimský svět a Blízký východ Gilles Kepel.
Mluvili jsme s ním o tom, kam směřuje islámská civilizace i její vztah se Západem.
"Například ve Francii v současnosti pracuji na hloubkovém průzkumu toho, co se děje na periferiích velkých měst. Za pozornost stojí, že jsou v mé vlasti dnes mladí vzdělaní muslimové, kteří se dokonce zapojují do politiky na lokální úrovni. Zároveň ale často hledají mentální azyl ve striktně vykládaném islámu. Protože cítí, že v evropských společnostech pro ně není reálné místo," uvedl Kepel.
Fenoménem dnešní doby je podle autora knihy Válka v srdci islámu šíření nenávisti v duchu násilného džihádu po internetu. Zvlášť náchylní jsou vůči tomuto vedlejšímu produktu globalizace osamělí jedinci.
Jan Prokeš hovořil s francouzským expertem na muslimský svět a Blízký východ Gillesem Kepelem
Třeba Fajsal Šahzád, Američan pákistánského původu s dobrým vzděláním i zaměstnáním, odsouzený nedávno k doživotí za pokus o zabití desítek lidí na newyorském Times Square.
Gilles Kepel na druhou stranu upozorňuje na příznivý trend, kterým je podle něj sílící pozitivní angažmá muslimských elit v globalizovaném světě. Dnes jde prý především o to pochopit, kdo se vydává jakým směrem a proč. Největší hrozbou je podle francouzského učence rostoucí odcizení mezi muslimy a většinovými společnostmi v západní Evropě i USA.
"Pokud nejsme schopní stavět nové mosty mezi oběma skupinami, pokud se nesnažíme opustit mentalitu oddělených "broušených šperků", tak myslím, že jsme v ohrožení."
Za neblahý vývoj mají odpovědnost takzvaní umírnění muslimští inteletuálové, které je málo slyšet, i západní nacionalisté, kteří povzbuzují islamofóbní nálady a využívají je k zisku voličských hlasů.
Například v liberálním Nizozemí donedávna muslimové žili podle svých pravidel v uzavřených komunitách bez silnějších vazeb s ne-muslimy. Zdánlivou idylu připomínající ale trochu apartheid ukončila až smrt režiséra Thea van Gogha, zavražděného radikálem marockého původu.
Současný zápas o srdce muslimů, o kterém francouzský učenec píše, je nesmírně komplexní a odehrává se na předměstích Paříže, stejně jako v Káhiře nebo Péšaváru. V Palestině nebo Libanonu v tomto boji posilují díky nezdarům mírového procesu islamisté. Třeba v Turecku jsou u moci taky, podle Kepela tam ale musí dělat kompromisy s demokracií a modernitou.
"Možná že Turecko je v tomhle určitým průkopníkem. Protože jde o zemi, která se ekonomicky výrazně rozvíjí. Což zatím není příklad většiny arabských zemí, pokud nepočítáme ty, které prosperují díky ropě."
Kde vidí analytik aktuálních pohybů v muslimském světě hlavní pomyslná i reálná bojiště války o srdce muslimů, kterou vystihuje arabské slovo Fitna? Podle Gillese Kepela zůstává hlavní frontou oblast nazvaná Američany Af-Pak, tedy Afghánistán a Pákistán. Křehkým regionem, místem zápolení o hegemonii a moc, patrně nadále bude Perský záliv se zhrouceným Irákem, vnitřně rozviklaným Íránem a ropnými monarchiemi. Napětí zdá se hned tak nepoleví ani v oblasti Levantu.
"Nová frontová linie se navíc rýsuje v africkém pásu Sahelu - Mali, Mauritánii, Nigeru, Senegalu. To je problém, protože jde o hodně nestabilní oblast, ze které přichází do Evropy nemálo imigrantů," zdůraznil Kepel.