Skromná židovská komunita v Kosovu má velké plány, chce rozvíjet tradice a postavit synagogu
Jako kapka v moři si připadají Židé v převážně muslimském Kosovu. Celkem totiž v této nejmladší evropské zemi žije 1,8 milionu obyvatel, z toho Židů je jen necelých padesát. Přesto chtějí v Kosovu dál žít a rozvíjet tradice předků. A v rámci vzpomínkových akcí u příležitosti Dne památky obětí holocaustu slíbili, že v metropoli Prištině brzy postaví i svou první synagogu.
Na pódiu kosovského Národního divadla zní hudba na počest milionů obětí holocaustu. V sále jí naslouchají prakticky všichni kosovští Židé, dnes jich v této zemi žije už jen 42.
„Před druhou světovou válkou tu žila početná židovská komunita, která měla přes 2,5 tisíce členů. A tady na starých fotografiích vidíte, jak a kde žili. A také umírali," říká šéf Židovské obce v Kosovu Ruzhdi Shkodra.
Zřejmě nejmenší židovská komunita na světě žije v Kosovu. V plánu má ale velké věci. Více v reportáži Roberta Mikoláše
„Dodnes také v Prištině existují dva židovské hřbitovy. Po nástupu komunismu ale většina z těch, co přežila, odešla na Západ,“ dodává.
Na jednom z černobílých snímků starých 80 i více let je i Albánec Mustafa Reznigi, který během holocaustu zachránil desítky Židů a za to také získal titul Spravedlivý mezi národy.
„Zůstalo nás tu hodně málo, o to víc se ale snažíme udržovat naše tradice. O to víc si pomáháme navzájem. Ale samozřejmě máme podporu i místních úřadů a pomoc dostáváme také ze zahraničí,“ prozrazuje Ruzhdi Shkodra.
„Často se setkáváme i s představiteli ostatních náboženství, s katolíky, pravoslavnými i muslimy. Ale jako jediní tu stále nemáme vlastní svatostánek. Před válkou tu stály tři synagogy, komunisté je však zničili. Ale už brzy bude stát nová, u kosovského parlamentu v centru metropole,“ věří šéf Židovské obce v Kosovu Ruzhdi Shkodra, podle kterého by už příští židovský Nový rok mohli přivítat i v nové synagoze.