Snížení důchodů je poslední překážkou k dohodě Řecka s věřiteli

Řečtí politici se dohodli na podmínkách druhého záchranného úvěru, nesouhlasí však s krácením penzíFoto:  Reuters

Řecký premiér Lukas Papadimos se s představiteli koaličními stran dohodl na všech požadavcích k dohodě o druhém záchranném úvěru s výjimkou snižování některých důchodů. Jednání v noci pokračovala s takzvanou trojkou, tedy Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou, ovšem bez konkrétního výsledku.

Dlouho očekávané jednání řeckých politiků o návrzích, které vláda v minulých dnech sjednala se zástupci EU a MMF, skončilo po 8 hodinách - kolem jedné hodiny ranní tamního času. 

Řečtí politici se sice dohodli na dalších úsporných opatřeních, nepřijali ale všechny požadavky eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Lídři hlavních politických stran podle deníku Ta Nea zatím stále odmítají snížení některých vysokých důchodů. 

S dalšími škrty ale souhlasili. Jedná se například o snížení minimální mzdy o 22 procent nebo propuštění 15 000 státních zaměstnanců. O snížení důchodů budou dnes řečtí politici znovu jednat mezi sebou i se zástupci eurozóny a měnového fondu. 

Inspekce se snažila, aby se nížil důchod v pojišťovnách veřejnoprávních organizací o 15 procent a aby se o 15 procent snížilo penzijní připojištění. Na to nechtěli lídři koaličních stran přistoupit. Inspekce údajně dala Řekům možnost, aby našli jiné, odpovídající opatření, jak ušetřit 300 miliónů euro. 

Mezinárodní instituce podmiňují těmito úspornými opatřeními poskytnutí další půjčky ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,2 bilionu korun). Po Řecku požadují především snížení štědrých mezd včetně minimální mzdy a zrušení 13. a 14. platů. Řečtí politici to až dosud ze strachu z reakce občanů i blížících se parlamentních voleb odmítali. 

Celý plán mají schválit ministři financí zemí eurozóny, kteří se dnes sejdou v Bruselu. 

Čtěte také: Řecko má čas na úplnou dohodu o úsporách jen do večera

Součástí další mezinárodní pomoci Řecku má být i odpuštění velké části řeckých dluhů ze strany bank a dalších soukromých investorů. Tato dohoda ještě není hotová, ale čeká se, že investoři přijdou o zhruba 70 procent z toho, co Řecku půjčili. 

Řecký státní dluh se má do roku 2020 snížit na 120 procent hrubého domácího produktu. Řada analytiků ale tvrdí, že země nedokáže žít ani s takto sníženým dluhovým břemenem. 

Očekávají proto, že o část svých peněz časem přijdou i tak zvaní oficiální věřitelé: tedy Evropská centrální banka a země eurozóny, které Řekům pomáhají. 

Pokud by na úsporná opatření a reformy politici nepřistoupili, hrozil by Řecku neřízený bankrot. Země totiž musí 20. března splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur, na splátku však nemá peníze. 

Analytik České spořitelny Jan Jedlička upozornil, že Řecko sice potřebuje peníze až 12. března, ale kvůli procedurálním schvalovacím krokům musí k dohodě dojít do 15. února. Reálně tak má na uzavření definitivní dohody jen několik dní. 

K situaci se už vyjádřila také ratingová agentura Standard and Poors, podle které samotné přijetí podmínek Troiky nebude automaticky znamenat lepší ekonomickou kondici Řecka. Agentura se proto nechystá revidovat ratingový stupeň Řecka.