Splní se mi sen, říká válečný pilot Emil Boček. Po 71 letech znovu poletí ve spitfiru
Válečnému pilotovi Emilu Bočkovi se splní velký sen. Po 71 letech znovu poletí v legendárním spitfiru, se kterým bojoval za druhé světové války. V řadách britského Královského letectva sloužilo 2500 Čechů a Slováků. Pět stovek z nich se konce války nedočkalo. Generál Emil Boček, jeden z posledních žijících československých pilotů v RAF, usedne do dvoumístného letadla dnes na letišti Biggin Hill v Londýně.
„Já si myslím, když si do toho sednu a omrknu ty přístroje, že se mi vrátí tolik roků, co jsem v tom naposledy letěl,“ říká s úsměvem Emil Boček. Poletí s anglickým pilotem, nepočítá ale s tím, že by se jen rozhlížel z kabiny.
„To kdybych se měl dívat, tak do toho vůbec nepolezu. Aby mě někdo svezl ve spitfiru – o to nestojím,“ povídá odhodlaně.
93letý generál ještě občas malé letadlo pilotuje. „Já ta léta prostě neberu. Žádnou akrobacii s tím dělat nebudeme. Je to normální lítání, akorát ten spitfire je rychlejší než ostatní mašiny,“ poznamenává.
Po sedmi desetiletích bude pilot Emil Boček sedět za kniplem legendárního stroje znovu, hovořil o tom s reportérem Jaroslavem Skalickým
Emil Boček má z války na kontě 26 operačních letů. V srpnu 1945 byl mezi letci, kteří slavnostně přeletěli z Anglie do Prahy. V britském Královském letectvu bylo 2500 Čechů a Slováků, pět stovek z nich se konce války nedočkalo.
Brzy po válce Emil Boček z armády odešel. Se spitfirem se rozloučil v prosinci 1945 na letišti ve Kbelích. „To si pamatuji jak dnes. Za 35 minut jsem přistál a to byl to můj poslední let ve spitfiru,“ vzpomíná.
„To byl můj sen, že bych si ještě jednou v životě chtěl zalítat. Těším se nesmírně. Nesmírně se těším,“ neskrývá své nadšení Emil Boček, jeden z posledních žijících československých letců z druhé světové války.
Od začátku bitvy o Anglii uplynulo 76 let. Výročí si v Dejvicích připomněli i veteráni
Číst článek
