Sporný zákon o veřejnoprávních médiích čeká v Polsku už jen na podpis prezidenta

Spornou novelu zákona o veřejnoprávních médiích odsouhlasila i horní komora polského parlamentu. Zákon počítá s tím, že skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní televize a rozhlasu. Pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy těchto médi pak bude mít ministr státního pokladu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polský prezident Andrzej Duda

Polský prezident Andrzej Duda | Zdroj: Reuters

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) tak ignorovala varování mezinárodních novinářských organizací a Evropské vysílací unie, že takový zákon nemá v demokratických zemích obdobu.

Vládnoucí strana odůvodňuje svůj postup snahou „vrátit veřejnoprávní média Polákům“. Zástupci PiS chtějí, aby veřejnoprávní média byla také více „národní“. Třeba televize by měla vysílat seriály o polské historii nebo točit historické filmy.

Aby novela zákona vstoupila v platnost, musí ji ještě podepsat prezident Andrzej Duda. Zřejmě ale půjde jen o formalitu. Hlava státu má totiž blízko k vládní straně.

Už předtím prosadila vláda kontroverzní zákon o ústavním soudu. Podle něj musí většinu sporů místo pětičlenného soudního senátu rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.

Nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila i skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů.

Oponenti nové vlády hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána, který je osočován z autoritativní vlády.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme