Plečnikův kostel v Praze i jeho stavby v Lublani by se mohly dostat do UNESCO
Česko usiluje o zapsání kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho autorem je známý slovinský architekt Josip Plečnik. UNESCO bude souběžně posuzovat některé Plečnikovy stavby ve Slovinsku. V Lublani se dá na Plečnikovy stavby narazit skoro na každém kroku.
„Připadám si tady jako turistka. Sice bydlím jen kousek odtud, ale vždycky je tu spousta cizinců, kteří si vše prohlížejí, a já se ráda dívám s nimi. Jméno Plečnika samozřejmě dobře znám," říká Andrea, kterou jsem zastihl pod arkádami Plečnikovy tržnice.
Jméno slovinského architekta Josipa Plečnika zná ve Slovinsku snad každý. Centru Lublaně vtiskl nezaměnitelný styl, a tak místní vítají iniciativu k zapsání jeho staveb na seznam UNESCO.
Co na Plečnikovy stavby ve slovinské Lublani říkají místní obyvatelé zjišťoval Viktor Daněk
„Myslím, že zapsání do seznamu UNESCO by alespoň přineslo lepší ochranu, nemohli by to tu zbořit. Je to dobrá volba," přidává se mladý fotograf Matic.
Asi nejznámější Plečnikova stavba je trojice mostů postavených jen pár metrů od sebe, ze kterých tak vzniklo jakési korzo nad řekou. Na Plečnikova díla v Lublani ale narazíte skoro všude. Kupříkladu je autorem budovy Národní a univerzitní knihovny, řady vil a kostelů nebo parku Tivoli.
Plečnik ale tvořil i v Praze. Po vzniku samostatného Československa pro prezidenta Masaryka modernizoval Pražský hrad. Na společné iniciativě zapsání Plečnikových děl do seznamu UNESCO se proto společně dohodli slovinský premier Miro Cérar s českým předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou.
„Iniciativa už nějakou dobu běží, připravují se podklady k podání žádosti. Zahrnovalo by to některé Plečnikovy stavby tady v Lublani a zahrnovalo by to budovu kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech,“ vysvětluje Sobotka.
„Díla, která jsou od Plečnika na Pražském hradě, jsou vlastně součástí Pražského hradu, který už v seznamu UNESCO zapsaný je."
Celý proces zápisu do světového kulturního dědictví může trvat ještě několik let. Pro Slovinsko by to byla teprve třetí památka na seznamu UNESCO a první v Lublani.
